Co způsobuje růst akcií?

Autorem článku je Vladimír Jurík, vázaný investiční agent Finaxu a finanční bloger, který je tvůrcem skvělého vzdělávacího projektu Peniaze sú čas.

Akcie neustále rostou. Funguje to dlouhodobě, stovky let.

Zdroj: Macrotrends

Přesto existují lidé, kteří si myslí, že je to podvod. Je to pro ně něco jako Ponziho schéma anebo kasino, kde vyhraje jen pár vyvolených a ostatní přijdou o všechno.

„Vše je zmanipulované centrálními bankami a jejich špatnými penězi. Kdyby nebylo tištění peněz, státních dluhů, vykořisťování a zneužívání moci, celé se to sesype jako domeček z karet.“

Samozřejmě to nefunguje každý den, měsíc, rok či 5 let, ale myslet si na základě toho, že zisky akciových trhů jsou nereálné, vymyšlené, zmanipulované, že jde o jednu velkou bublinu, je směšné.

Podívejme se na to blíže.

Je to celé podvod?

Hlavní motivací investorů nakupovat akcie je (pro účely tohoto odstavce dodám i slovo „prý“) účast na ziscích těchto firem. A čím vyšší jsou očekávané zisky, tím více jsou investoři (opět pro účely tohoto odstavce dodám „teoreticky“) ochotni za danou akcii zaplatit.

Zakladatel společnosti Vanguard a průkopník indexového investování John Bogle ve své knize Don't count on it hovoří o 3 motorech růstu cen akcií:

Očekávaný výnos = aktuální dividendový výnos + růst ziskovosti +- změna ukazatele P/E

Je to jednoduchá formulka, ale historicky to funguje poměrně dobře.

Ale co znamená ukazatel P/E? Je to poměr ceny akcie (P, anglicky Price) a zisku připadajícího na jednu akcii (E, Earnings). Čím více jsou investoři ochotni zaplatit za 1 USD zisku, tím vyšší je ukazatel P/E.

Pokud by byla pravda, že růst cen akcií není ničím podložen a lidé do nich lijí peníze hlava nehlava v naději, že je později prodají nějakému většímu bláznovi za ještě vyšší cenu, tento ukazatel by dlouhodobě rostl. A rostl by stejným tempem, jako dlouhodobě rostou akcie.

Je tomu skutečně tak?

Zdroj: A. Damodaran

Z grafu je patrné, že vývoj P/E nemá prakticky žádný trend, byť mírně roste. Průměrná hodnota od roku 1960 byla 16,97, průměr za posledních 25 let je 20. Za rok 2023 jsme se dostali na 21,69, což je lehce nad dlouhodobým průměrem.

Ale dejme vývoj P/E do souvislosti s růstem akcií (obě časové řady jsou normalizovány k roku 1960 na úroveň 1):

Zdroj: A. Damodaran

Myslím, že s poměrně velkou jistotou můžeme říci, že růst indexu S&P 500 souvisí s růstem ukazatele P/E jen minimálně, a tím pádem P/E není hlavním motorem jeho růstu.

Podvod to tedy není. Ale proč ty akcie stále rostou?

Jsou za tím dividendy?

Jako druhý faktor zmiňuje J. Bogle dividendy, tedy reálně vyplacený cash akcionářům. A má to svou logiku – pokud investujeme, abychom dosáhli zisku, máloco je lepší než „cold hard cash“, který dostaneme do ruky (na účet).

A co říkají data?

Zdroj: A. Damodaran

Graf ukazuje poměrně velkou souvislost mezi růstem dividend a růstem cen akcií. Hlavně do roku 1993, pak se vztah poněkud „rozpadl“.

Důvod zlomu je, že kolem let 1993/1994 výrazně kleslo payout ratio (tedy procento zisků vyplacené investorům jako dividendy). Dividenda, přestože je stabilnější než zisky, se zisky úzce souvisí – pokud firma zisky a cashflow nemá, nemá z čeho a ani jak dividendy vyplácet.

Proto dividendy jako motor růstu cen akcií fungují poměrně dobře i nyní.

Ale přece jen máme i něco lepšího.

Hlavním důvodem růstu cen akcií je růst zisků

Už jsem to naznačoval výše u dividend, ale pro jistotu se podívejme i na poslední faktor, který zmiňuje J. Bogle – růst zisků (jednou vidět je lepší než 1000krát slyšet):

Zdroj: A. Damodaran

Zcela jasně vidíme, že růst zisků nejlépe popisuje růst cen akcií. A nemusíme se jen dívat – korelace mezi těmito dvěma časovými řadami je 97,5.

Samozřejmě, není to dokonalé – někdy ceny uletí a někdy naopak rostou pomaleji než ziskovost. Rozdíly lze připsat lidským emocím investorů – známým jako fear and greed (strach a chamtivost).

Tato data by měla stačit na uklidnění každého dlouhodobého investora – akciové trhy nejsou ani kasino, ani Ponziho schéma. Nejlepší vysvětlení toho, proč akcie rostou, je, že rostou zisky těchto společností.

Samozřejmě, z krátkodobého hlediska budou ceny vždy mnohem volatilnější než vývoj ziskovosti. Vliv tu má totiž mnohem větší počet faktorů.

V dlouhém časovém horizontu však vždy převáží fundamenty, konkrétně ziskovost.

Co jsem psal na Facebooku?

Možná mě sledujete i na Facebooku či LinkedInu. Pokud sociální sítě nepoužíváte, tady je jeden celkem povedený příspěvek – myslím, že by byla škoda, kdybyste ho neviděli:

„Rozmohl se nám tu od začátku roku mezi investičními profesionály ‚takový nešvar‘ – je tím tvrzení, že akciový růst tažený jen 3 (příp. 1 nebo 4, verzí je několik) společnostmi, je špatně, protože takový růst míří ke katastrofě.“

Nuže takhle.

Nvidia od začátku roku vzrostla o 87 % (vše v USD). Paráda! Je to udržitelné? Nejspíš ne.

Meta vzrostla od začátku roku o 45 %. Úžasné! Je to udržitelné? Asi ne.

Netflix vzrostl od začátku roku o 25 %, Amazon o 16 % a Microsoft o 9 %. Celý index S&P 500 má od začátku roku výnos (total return) 8 %. Skvělé.

Ale je to zásluha jen výše uvedených 5 společností? Nebo dokonce Magnificent 7?

Ne. Není.

Google od začátku roku ztratil 4 %, Apple je v mínusu 12 % a Tesla spadla o pěkných 28 %. Přesto má index za sebou skvělý začátek roku a není to jen zásluhou 3 „vyhajpovaných“ firem nebo šílenství kolem umělé inteligence.

Je to sice velmi populární, ale nesprávný narativ.

Zdroj: Charlie Bilello

Costco (to je takové americké Tesco) vzrostlo od začátku roku o 10 %, a to již po slušné korekci. Eli Lilly (americký výrobce léků) od začátku roku poskočil o neuvěřitelných 27 %!

Nebo ještě lepší příklad je verze indexu S&P 500 (Equal Weight), ve kterém mají všechny firmy stejnou váhu. Ten dosáhl od začátku roku výnos 5 %. Méně než index vážený tržní kapitalizací, ale ne o mnoho. To ukazuje, že růst není záležitostí jen pár vybraných titulů.

A nejde jen o velké firmy. Americké střední firmy (S&P Mid Cap 400) vzrostly od začátku roku o téměř 6 %.

Velké evropské firmy jsou v plusu 5,15 %. Japonské akcie (!) jsou letos v plusu více než 8 %.

Poměrně slušně, byť ne až takhle, se daří i malým firmám a rozvíjejícím se trhům (kde je největší problém Čína, ostatní trhy jsou na tom dobře).

Aktuální růst akciových trhů tedy není exkluzivní záležitostí pár módních jmen. Týká se nejen velmi širokého a rostoucího počtu jednotlivých firem, ale i různých segmentů (odborně anglicky „market breadth“).

Hlavním driverem jsou jejich rostoucí zisky. A to je historicky pozitivní signál pro jejich budoucí vývoj.

Ale nezapomínejme, že mluvíme jen o pravděpodobnostech a nikdo nic negarantuje. Může přijít korekce? Jasně. Může se objevit bear market? Určitě. Je Nvidia přepálená? Nejspíš ano.

Nicméně globální akciové trhy jsou ve velmi dobrém stavu a pokud jste dostatečně diverzifikovaní a máte dobře nastavenou alokaci aktiv, a to adekvátně vašim schopnostem a ochotě podstupovat riziko (volatilitu), opravdu není důvod propadat panice a činit se svým portfoliem neuvážená rozhodnutí.

Data použitá v blogu jsou platná k datu 15. 3. 2024.