Kasík: Do čeho investovat v době krize?

S investováním se pojí riziko. Cena investice kolísá a výsledkem investice může být i ztráta. Více o rizicích, která při investování podstupujete, si přečtěte zde.

Do čeho mám dnes investovat?

Tuto otázku dostávám často, téměř každý den, ať už přichází od klientů, známých či přátel, finančních agentů nebo novinářů.

Samozřejmě, vždy je myšlena tak, aby dotyčný vydělal pokud možno co nejvíce a s co největší jistotou (co nejmenším rizikem). Doslova se ode mě žádá pomoc najít výherní los.

Světe div se, pokaždé odpovídám stejně: „Investuj do široce diverzifikovaného portfolia poskládaného z indexových fondů ETF. Nic lepšího a jistějšího nenajdeš, pokud jsi ochoten zavázat peníze na dostatečně dlouhou dobu. Pokud máš krátký horizont a jen spekuluješ, protože sis přečetl o zaručené tutovce, správnou odpověď opravdu neznám.“

Samozřejmě, mé odpovědi předchází série protiotázek: Na jak dlouhou dobu chceš investovat? Co investicí sleduješ? Jaký máš cíl a jaký výnos očekáváš? Jaký pokles dokážeš zvládnout a co bys dělal, pokud by byla investice v různě velké ztrátě?

Neustálé hledání svatého grálu

Vím, nezáživná odpověď bez příběhu a kolosálního argumentování. Cítím z poptávajících, že je většinou zklamu. Hledali potvrzení svých úvah a u mě ho nenašli. Pro někoho bývá moje odpověď asi i alibistická, neboť si určitě jen přihřívám polívčičku.

Ne, k této odpovědi jsem dospěl po letech na finančních trzích. Už i před založením Finaxu bych odpověděl stejně (nakonec, stál jsem za vytvořením pasivních portfolií postavených na ETF i v závěru mého předchozího působení).

K názoru, že dlouhodobé pasivní investování do indexových fondů ETF je nejlepší investicí, hned po podnikání (které ale nese podstatně větší riziko neúspěchu a celkové ztráty), jsem dospěl právě během mé, klidně ji nazvěme „bujaré“ kariéry.

17 let na finančním trhu zformovalo mé současné postoje. Zhruba polovinu mé dosavadní kariéry jsem věřil ve své schopnosti porazit trh a překonat všechny ostřílené profesionály stejně jako mnoho mladých lidí dnes.

Neustále se kvanta lidí pokouší o dlouhodobý nadvýnos vůči indexům (tzv. alfu), tedy být lepší než trh. A podaří se to jen malému zlomku procenta – typický vrchol ledovce, ke kterému vzhlížíme a který nás inspiruje, ale zároveň zaslepuje a připravuje o racionální úsudek.

Nejsem ale včerejší. Každé období finančních trhů má své vítěze. V dobách nízkých úroků a silné ekonomiky jsou jimi růstové akcie. V dobách vysoké inflace vyhrávají komodity. V nepříznivých obdobích překonávají alternativy velké hodnotové firmy. Jednou se daří USA, jindy Evropě, později zas Asii.

Zdroj: Henry Neville, Teun Draisma, Ben Funnell, Campbell Harvey a Otto Van Hemert: Best Strategies for Inflationary Times (25.05.2021)

Zní to docela jednoduše, že? I samotné úspěšné investování je ve své podstatě vlastně dost jednoduché. A právě tato naoko zjevná jednoduchost vede mnohé k přesvědčení o schopnosti porážet trh a na cestu aktivního vybírání různých aktiv v různých dobách.

Taková pěkná představa ale obvykle velmi rychle narazí na tvrdou realitu. Proč? Neboť do budoucna nikdo z nás nevidí a správné načasování investic (nákup a prodej), které by měly v určitém období výnosy překonat jiné, je prakticky nemožné.

Zároveň nikdo z nás nedisponuje takovým kvantem kvalitních informací a nedokáže tak velké množství s jistotou vyhodnotit správně. Trh je výsledkem chování milionů účastníků, z nichž každý má své individuální nepředvídatelné chování. Jak potom může někdo vědět, kterým směrem se vybere cena akcie?

Kam vítr, tam plášť

Ve výsledku investoři honí trh. Přeskakují z jednoho fondu do druhého s naivní vidinou vysokých výnosů.

Když jste přesvědčeni o nějakém aktivu, že nyní „nastává jeho doba“, s největší pravděpodobností jste o něm někde četli nebo slyšeli. Když o perspektivní investici píší už i mainstreamová média, znamená to, že nejste první, kdo ji objevil.

Její cena již zaručeně rostla, z čehož většinou vychází její „momentální atraktivita“. Trend už nějakou dobu běží, tedy už do ní zainvestovali tisíce profesionálních investorů před vámi a vyhnali cenu nahoru.

Na hřiště přijíždíte během probíhajícího zápasu, naskakujete do rozjetého vlaku, což bývá zpravidla pozdě.

„Nakupovat vysoko a prodávat nízko nikdy nefunguje.“

Nebo se během vaší zaručené investice stane něco negativního, s čím jste nepočítali nebo není v souladu s vaším plánem.

Např. centrální banka nečekaně změní kurz politiky, jak tomu bylo na konci března 2020, po kterém trhy zázračně otočily prudké výprodeje k masivnímu růstu a mnohé investory „nachytaly na švestkách“. Ti se v očekáváních dalšího poklesu nacházeli na nesprávné straně historie finančních trhů (nezainvestovaní).

Pokud nějaká akcie poklesla o 50 %, neznamená to, že nemůže poklesnout o dalších 50 %. Cena akcie sama o sobě nic neříká. Je třeba vědět, co stojí za poklesem. Jde jen o výsledek tržní nálady, změnil se koncový trh společnosti nebo se něco negativního děje v samotné firmě?

„Největší lež finančních trhů: Tentokrát to bude jinak.“

V neposlední řadě umíte vůbec říct, kdy vystoupíte z vaší jedinečné investice? Kdy nastane moment, že její nadvýkonnost vůči jiným aktivům skončí a něco jiného se stane zajímavějším? Jak určíte tento bod a jak ho rozpoznáte? Znáte odpovědi na tyto otázky? Máte strategii a budete se jí držet za všech okolností?

Netahejte kočku za ocas

Pojďme se podívat konkrétněji, na co narážím. V krátkosti vás provedu mou kariérou na finančních trzích a významnějšími tržními událostmi během ní. Krátká rešerše uplynulé 15leté historie investic bude dobrým vysvětlením mých postojů.

Věřím, že vás dostatečně přesvědčí, abyste přestali uvažovat nad neustálým hledáním „těch pravých“ investic (ony existují, jen působí nezajímavě, bez silného příběhu). Vlastní zkušenost je nepřenosná. Racionální lidé se však učí z chyb druhých, aby je nemuseli opakovat.

Rozvíjející se trhy

Můj první kontakt s finančními trhy nastal v roce 2005. V té době se dařilo ekonomikám a trhům rozvíjejícího se světa. Dost prudce rostly ceny komodit. Globalizace byla v plném proudu. Nejskloňovanějšími trhy byly země jako Čína, Indie, Rusko, Brazílie, Jižní Afrika nebo Turecko.

Hádejte, do čeho chtěli všichni tehdy investovat? Ano, do rozvíjejících se trhů, známých pod anglickým označením emerging markets.

Nejoblíbenějším investičním nástrojem byl akronym BRIC. Toto označení vytvořil tehdejší hlavní ekonom banky Goldman Sachs Jim O‘Neill jako seskupení zemí s vysokým růstovým potenciálem. BRIC tvořily Brazílie, Rusko, Indie a Čína (zkratka podle prvních písmen názvů zemí).

„V letech 2005 až 2010 více než 50 % investic směřovalo do rozvíjejících se trhů.“

Tak jak chce dnes většina drobných investorů jen americké akcie, tehdy všichni investovali do čínských, ruských a brazilských titulů.

Sám jsem si do svého prvního investičního produktu, investičního životního pojištění, navolil 50% váhu fondu zaměřeného na rozvíjející se trhy a druhá polovina směřovala do akcií vyspělých ekonomik. Ano, takové byly mé začátky na finančním trhu. Jak to dopadlo s mým „investičkem“, se dočtěte zde.

A kolik dodnes vydělaly investice do trhů BRIC? Kdy jste vůbec naposledy slyšeli nebo četli o BRIC? Odpověď, proč vám investici do BRIC fondů už nikdo nenabízí, je zřejmá.

Celkový výnos 47 % za více než 15 let (ETF iShares BRIC 50, modrá křivka v grafu), to je 2,6 % ročně. Jen pro srovnání fond kopírující index akcií vyspělých trhů MSCI World (oranžová křivka) za stejnou dobu vzrostl o 169 % (6,8 % ročně). V obou případech se bavíme o dolarovém výnosu fondů ETF. K němu by bylo ještě potřeba připočítat zhodnocení dolaru a vyplacené dividendy čili skutečné výnosy by byly ještě vyšší.

Kdybychom se však podívali na 10 let před rokem 2007, graf by vypadal opačně. Rozvíjející se trhy byly nejvýkonnější třídou aktiv, proto i byly nejoblíbenější investicí v mých kariérních začátcích.

Finanční krize

Do skutečného finančního zaměstnání jsem nastoupil v září roku 2007, dva měsíce před vrcholem akciových trhů. V té době jako ambiciózní mladý finančník jsem odsuzoval pasivní investování. Vnímal jsem ho jako ospravedlnění neschopnosti investičních manažerů.

Finanční krize a rok a půl trvající více než 50procentní propad akciových trhů mě v tomto postoji jen utvrdil. Proč bych měl jen přihlížet na padající hodnotu akcií, když se dalo vydělat i na jejich poklesu?

Přivést nezkušené Slováky k investování však byl v té době doslova zázrak. Mnozí po tehdejších zkušenostech nechtějí o investování, na svou škodu, slyšet dodnes.

„V roce 2008 jste těžko našli člověka ochotného investovat do akcií.“

Přesto se nějaké vlaštovky objevily. A jak jsme tehdy investovali?

Všichni jsme byli přesvědčeni, že krize tak rychle neodejde. Šlo o obrovský reset, nepředstavitelný kolaps finančního systému doprovázený krachem bankovních gigantů. Na finančních trzích nezůstal kámen na kameni.

Trhy však díky enormnímu úsilí americké vlády a centrální banky našly začátkem března 2009 dno, kterému jsme ještě dlouhá léta nevěřili.

Intenzivně jsme hledali ideální akciové investice (po pár letech jsem si uvědomil, že to bylo naprosto zbytečné, neboť tehdy rostlo všechno). Šlo zejména o finanční instituce a producenty komodit. Oběma sektorům se v té době náramně dařilo, ale jelikož jsme byli přesvědčeni, že svět není z nejhoršího venku, vždy jsme rychle se ziskem opouštěli pozice.

Zní to asi jako dobré investování, jelikož se vydělávalo a 10 až 20procentní zisky za krátký čas jsou určitě fajn. Problém však tkví v tom, že když jednou prodáte pozici na ceně 10 dolarů, těžko se do ní vrátíte na ceně 12 dolarů.

Kdybychom akcie a ETF neprodávali, bavili bychom se dnes o výnosech ve stovkách procent, jak ukazuje předchozí graf. U některých individuálních titulů by se výnosy vyšplhaly až na čtyřciferná procenta.

I když v případě producentů komodit (oranžová křivka) se vývoj později otočil a investice by ještě dva roky dozadu byla po 11 letech ve ztrátě. Více o komoditách níže.

Kromě toho jsme se snažili zachycovat krátkodobé trendy a jejich změny, tedy růsty a poklesy indexů, protože jsme stále nebyli přesvědčeni o probíhajícím býčím trhu (rostoucím). A já jsem si byl jistý, že se dá snadno vydělat i na klesajících trzích. Dovedete si představit, jak tato strategie dopadla.

Evropská dluhová krize

Krátce po skončení finanční krize se objevily další problémy, tentokrát na starém kontinentu se státními a bankovními dluhy. V letech 2010 až 2012 Evropa čelila potenciálnímu krachu Řecka a dalších zemí.

„V roce 2011 mnoho lidí očekávalo, že společná měna euro zanikne.“

Eurozóna se měla rozpadnout. Všichni přesouvali peníze do tzv. tvrdých a bezpečných aktiv jako švýcarský frank, americký dolar nebo zlato.

Do zlata jsme intenzivně investovali již před propuknutím dluhové krize v Evropě, neboť bylo nade vše jasné, že bezprecedentní pobídky centrálních bank musí vést k extrémní inflaci.

A čemu se daří během inflace? Komoditám. Tato investice i jistý čas vycházela, jak ukazuje následující graf ETF na zlato nebo i předchozí graf ETF na producenty komodit.

Ale unie zachránila země, nerozpadla se a všechno se vrátilo k normálu. Vysoká inflace se nedostavila a ekonomiky více trápil opačný jev – deflace, tedy všeobecný pokles cenové hladiny. Zdánlivě bezpečné zlato zkolabovalo. V následujících letech ztratilo téměř polovinu své ceny, zatímco akciové indexy solidně rostly.

Proč se nevyplatí dlouhodobé investice do zlata?

Čerstvé zkušenosti

Přesuňme se rychlejším tempem do nedávné minulosti. Samozřejmě, ani v letech po dluhových problémech Evropy nebyla nouze o zajímavé události, ať šlo o stahování pobídek americkou centrální bankou v 2013, referendum o odchodu Británie z Evropské unie v 2016 nebo obchodní válku USA s Čínou o rok později.

Negativní události se v ekonomice objevují se železnou pravidelností. S tím nic neuděláme.

Z čerstvějších zkušeností dominuje vypuknutí covidové pandemie. Dnes se může jevit z pohledu investic jako méně významná událost díky rychlému zotavení akciových trhů, ale její dopady cítíme dodnes. Stojí i za současným vývojem a březen roku 2020 jsme prožívali všichni velmi intenzivně.

Pro všechny šlo o novou zkušenost. Nikdo z nás si nepamatoval úplné zavření světové ekonomiky. Zaručeně měla nastat obrovská recese, ne? Mnoho investorů, drobných i profesionálních, předpokládalo největší propad akciových trhů v poválečné historii.

I když jsme vnímali pokles jako nákupní příležitost, sám jsem radil nakupovat postupně – investice rozložit v čase, což se rychle ukázalo jako špatné doporučení.

Pokles se zastavil na úrovni kolem -35 % a od té doby díky obrovským pobídkám nastal prudký růst. Mnoho investorů nesprávně předpokládalo, že jsme jen v polovině cesty dolů, a růst promeškalo.

Ještě pár měsíců dozadu většina trhu milovala americké technologické firmy. Proč? Neboť přinášely v předchozích letech největší zisky a z pandemie vyšly jako zjevní vítězové.

Jak vypadají tyto akcie v letošním roce? Zatím více než -30 %.

A co letí dnes?

Mnozí investiční manažeři a finanční agenti mluví o komoditách a hodnotových akciích. Obě aktiva mají za sebou silný příběh, který se velmi dobře a velmi snadno prodává. Válka Ruska na Ukrajině a uvalené sankce zásadně omezují nabídku prakticky všech surovin. Ceny komodit musí jít zákonitě vzhůru.

No ony rostou už dva roky, během kterých se jejich cena ztrojnásobila (oranžová křivka je již zmiňované ETF na producenty komodit a modrá je největší ETF na samotné suroviny). Vzpomeňte si na rozjetý vlak z úvodu článku.

Je nyní vhodný čas naskakovat do tohoto rychlíku? Jaký potenciál růstu ještě nese? Hlavně, když si tyto grafy prodloužíme např. na 15 let, zjistíme, že komodity nejsou žádné dlouhodobé terno (následující graf ETF na komodity). Pokud se vám z těchto investic nepodaří ve vhodnou dobu vystoupit, zaknihujete ztráty nebo v lepším případě se jen připravíte o výnosy, které jste mohli vydělat jinde.

Za hodnotové akcie považujeme podíly ve velkých společnostech, které již nejsou schopny generovat zajímavější růst. Z tohoto důvodu bývají levnější – poměr ceny akcie a zisku rozpočítaného na akcii je nižší. Zpravidla však mají silný cash flow a velkou část z něho vyplácejí ve formě dividend.

Ceny hodnotových akcií bývají proto stabilnější. Tyto akcie jsou preferované v dobách recese, která světu v příštích letech hrozí.

Co je potom na tomto investování špatného? Nic, jen je zbytečné, protože opět drobný investor nerozezná správný čas vrátit se do širšího portfolia, aby se zbytečně nepřipravoval o výnosový potenciál. Ten znázorňuje další graf srovnávající fondy ETF na hodnotové akcie (modrá) a na širší americký akciový index S&P 500 (oranžová) během uplynulých 10 let.

Nehledejte jehlu v kupce sena

Co z toho tedy vyplývá a co mě moje kariéra naučila?

Netřeba se honit za výnosy a hledat ideální investici do specifické doby. Doslova jde o špatný přístup, zbytečně riskantní spekulaci. Je velmi náročné včas vstoupit do určitého trendu, a ještě náročnější z něj ve správný moment vystoupit. Většinou se vám to nepodaří tak, abyste získali větší výnos, než dosáhl samotný široký trh.

„Sázet na jednu kartu se nevyplácí.“

Nikdy s jistotou dopředu neodhadnete vítěze, neumíte předvídat kroky centrálních bank, vývoj ekonomiky, a hlavně reakce milionů investorů na ně.

Klíčem k úspěchu na finančních trzích je být neustále zainvestován. Kdybych se od začátku své kariéry řídil tímto jednoduchým pravidlem, mám dnes 10násobně větší hodnotu finančního majetku (kromě zmíněných zkušeností se mi vícekrát podařilo i vynulovat účet obchodováním derivátů). Vy nemusíte opakovat tyto drahé chyby.

„Vydělávají jen zainvestované peníze.“

Uvědomte si, že při pasivním investování do celého trhu investujete do všeho výše zmíněného v rozumné míře.

V širokých indexech máte zastoupeny komodity přes jejich producenty, najdete v nich hodnotové investice (např. akcie společnosti Warrena Buffetta Berkshire Hathaway představují 7. největší pozici indexu S&P 500), ale také růstové akcie nebo nemovitostní investice.

Navíc jsou tyto investice rebalancované. Pokud hodnota hodnotových akcií roste, jejich podíl se v indexu zvyšuje na úkor např. technologických akcií. Tedy do nich investujete víc a nemusíte nad tím spekulovat.

Pokud např. čeká akcie rozvojových trhů lepší období, s pasivním investováním budete u toho. Vždy máte jistotu, že investujete do vítězů. Samozřejmě, investujete i do poražených, ale stále těžko dosáhnete vyšších výnosů jiným způsobem než tímto průměrným, i když to vůbec nezní nijak vábně.

Nikdo nechce být průměrný – průměrný řidič, průměrný zaměstnanec, průměrný otec... Na finančních trzích bychom se ale právě o tento průměr měli snažit. Investování není sprint a honění králíků chrty, ale maraton. Pokud si vyberu dlouhodobou strategii, která dává racionální smysl, tak předčí všechny ostatní spekulanty.

Dosahování průměrných výnosů po dlouhou dobu vede k nadprůměrným výnosům.

Investujete na mnoho let a chcete přizpůsobovat investice krátkodobým trendům? A ještě i s velmi nízkou pravděpodobností jejich správného načasování, tedy jejich zachycení a dobrého ukončení?

Nemůžete tušit, co vystřelí jako nejlepší investice v příštích 10 letech a čemu se bude dařit za 15 let. Nikdo to neví. Proto diverzifikujte – rozkládejte investice.

Netrapte se nad investicemi. Investujte pravidelně do celého trhu a budete mít jistotu, že na konci horizontu dobře vyděláte, a to více než většina spekulantů hledající neustále „to pravé ořechové“.

Zatím nebylo nic lepšího vymyšleno na dlouhodobé dosahování vysokých výnosů a poražení inflace než dobře diverzifikované akciové portfolio, což dokazuje i následující tabulka (zobrazeny jsou reálné výnosy, tedy po jejich očištění o inflaci).

Zdroj: Deutsche Bank

Vítězství rozumu nad emocemi

Doba se značně zkomplikovala. Média a sociální sítě jsou opět plné negativních zpráv a katastrofických scénářů. Inflace nám ukrajuje stále více peněz z rodinných rozpočtů. Vyšší ceny pociťujeme v nižších peněžních zůstatcích.

Pohled na investiční účty vám nedává spát. (Věřte, že je to jen o zkušenostech. Po všem popsaném, čím jsem si prošel, spím klidně a pokles výnosů se mnou nic nedělá, protože vím, že se dříve či později vrátí. Stále investuji nové peníze, dělám jen výhodnější nákupy, které se mi násobně zhodnotí vzhledem k mému dlouhému investičnímu horizontu.)

„Negativní emoce vnímáme dvojnásobně citlivěji než pozitivní.“

V těchto náročných situacích vítězí strach. Emoce jsou silnější než rozum, zejména ty nepříjemné. Přirozeně jsme v těchto situacích náchylní jednat impulzivně, iracionálně a hledat záchranu před újmou v podobě ztráty.

Špatné psychické rozpoložení představuje lehkou kořist a příležitost pro různé zaručené příběhy pracující s negativními emocemi. Zůstat racionálním je ve vypjatých situacích náročné.

Jak si při poklesu zachovat chladnou hlavu, když ji všichni kolem ztrácejí?

Nepodléhejte vábnému volání prodejců investičních produktů a správců majetku na různé speciální investice, chcete-li být v investování opravdu úspěšní. Nehledejte nejlepší investici pro konkrétní dobu. Zbytečně se popálíte a investování si znechutíte.

Tentokrát to nebude jinak

Věřte, že i tentokrát se to potvrdí. Pasivní přístup k investování je i na klesajících trzích nejlepší, co můžete udělat pro vaši budoucnost.

I když klidně může trvat několik let, než zase uvidíme nové maximum. My ho ale zažijeme a stovky dalších nových vrcholů. Nemáte jinou alternativu pro vaše úspory, pokud je chcete zhodnotit, než je uložit do akciových investic.

Jsem přesvědčený, že za pár let v dalším turbulentním období budu vzpomínat na rok 2022 a chyby, které investoři dělali, stejně jako o tom píši dnes.

Chcete-li vydělávat, neodkládejte investice. Dno nezachytíte, tak na něj ani zbytečně nečekejte. Vždy využijte každý pokles kdykoli se objeví. Ale nečekejte na něj, neboť můžete vyčkávat příliš dlouho a přijít tak o velké zisky.

Klíče k úspěšné investici jsou:

• pasivní investování
• dostatečný horizont
• správná alokace odpovídající vašemu rizikovému profilu
• nespekulovat
• nepanikařit (webinář)
• dostatečná diverzifikace
• pravidelné investování
• dostatečná finanční rezerva
• a stále utrácet méně, než vyděláte

Pevné nervy a silný rozum.