Český penzijní systém v kostce

Než přejdeme k samotnému blogu, rádi bychom vás požádali o vyplnění krátkého anonymního dotazníku k diplomové práci našeho kolegy, která se věnuje demografickým výzvám české společnosti, fiskální udržitelnosti penzijního systému včetně aktuálních penzijních reforem a zasazení PEPP do českého penzijního systému.

Dotazníkové šetření pomůže také nám a našim klientům, protože budeme schopni lépe pochopit, jak starobní důchod vnímáte, jak k němu přistupujete, podle čeho vybíráte penzijní produkty a jestli vám můžeme na této dlouhé cestě pomoci.

O čem se tady vlastně bavíme?

V ekonomii se pod pojmem důchod rozumí jakýkoli příjem, který dostává nějaká osoba, organizace (i stát) nebo firma. Důchody pak dělíme podle účelu na více typů, ale dnes bude řeč o těch, které se nám zaručeně vybaví jako první, a to o starobních důchodech. Starobní důchody jsou důchodcům vypláceny po dovršení určitého věku z důchodového spoření.

Důchodové spoření je odkládání části vydělaných peněz na to, abychom si mohli po skončení aktivní kariéry dopřát zasloužený odpočinek a důstojné stáří. Podle toho, jakým způsobem se nám do něj peníze odkládají, je toto spoření rozděleno na tři typy známé jako penzijní pilíře. 

Důchodové pojištění neboli I. pilíř

První pilíř je většinou právě to, co si pod pojmem „důchod“ představíte jako první. Tento systém vymyslel již v 19. století Otto von Bismarck a používá se dodnes.

První pilíř je založen na mezigenerační solidaritě a spravuje ho stát přes Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). To znamená, že odvody prostřednictvím prvního pilíře si peníze neodkládáte, ale podílíte se s ostatními pracujícími na vyplácení aktuálních starobních důchodů. Na oplátku získáte nárok na to, aby se na váš důchod skládali pracující v budoucnosti.

Na stránkách ČSSZ pak najdete bližší informace o výpočtu státního starobního důchodu a také důchodovou kalkulačku.

Důležitým sledovaným ukazatelem je tzv. náhradový poměr, který představuje podíl průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě. V roce 2023 byla hodnota ukazatele podle dat OECD na úrovni 47,4 %.

Ve skutečnosti je ale ukazatel podhodnocený kvůli použité hrubé mzdě pro zjednodušení výpočtu. Správně by se tak měla použít mzda čistá, protože se jedná o konečnou částku, která nám přistane na účtu, stejně tak jako starobní důchod, který není zatížen dalšími odvody či daněmi.

Starobní důchody se pak každoročně zvyšují o seniorskou inflaci (dříve se použil vyšší ukazatel z obecného indexu spotřebitelských cen a seniorské inflace) a současně o třetinu růstu reálných mezd (dříve to bylo z poloviny). Toto zvýšení se nazývá „valorizace “, jejímž cílem je přizpůsobovat důchody růstu cen, např. pro rok 2025 se zvýšil základní výměr již vyplácených důchodů o 260 Kč a procentní výměr o 0,6 %.

Rozbuška s názvem demografie – nedostatky I. pilíře

Tento systém právě na konci 19. století dával perfektní smysl, neboť nastávala populační exploze a rodilo se mnoho dětí (budoucích pracujících), kteří následně mohli přispívat na důchod stávajícím důchodcům. Tím pádem bohatě stačil k zajištění důstojného stáří.

Asi vám už dochází, že se pro řádné fungování tohoto systému musí rodit stále více dětí, aby dokázaly živit generace svých rodičů. Pokud se v minulosti ve stejnou dobu rodilo mnoho dětí, tak se této početné generaci musí narodit ještě více dětí, aby se z jejich příjmů vysbíralo dost peněz na uživení postupně rostoucí skupiny budoucích důchodců. Nehledě na to, že díky vědě, výzkumu a medicíně se výrazně prodloužila naděje dožití a kvalita pozdější části života.

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

První pilíř je tím pádem příliš závislý na demografii, jejíž budoucnost není příliš příznivá. V současnosti by měl být index stáří, tj. poměr důchodců nad 65 let k dětem do 15 let, na úrovni 133. To znamená, že na 100 dětí do 15 let připadá aktuálně 133 důchodců nad 65 let a podle aktuálních demografických trendů se toto číslo bude ještě dlouho zvyšovat.

Česko stárne kvůli nízké porodnosti a odchodu mladých lidí do zahraničí. V budoucnosti tak ČSSZ nebude mít dostatek peněz na vyplácení současné výše důchodů.

Proto se budou muset zvýšit odvody (které patří již dnes mezi nejvyšší v OECD) nebo snížit starobní důchody. S vysokou pravděpodobností se bude náhradový poměr zmenšovat a valorizace relativně zpomalovat.

I přes tyto velké nedostatky však není nutně nejlepším nápadem první pilíř zrušit.

První pilíř totiž stále hraje klíčovou roli v uplatňování principu nejen mezigenerační, ale také majetkové solidarity. To znamená, že ti majetnější a bohatší se skládají na důchody sociálně slabších a chudších, resp. těm, kteří měli během pracovního života nižší příjmy, příp. byli nezaměstnaní.

První pilíř vytváří určitý sociální standard pro celé obyvatelstvo, díky čemuž je důležitým nástrojem boje proti chudobě. A není v ničím zájmu, aby lidé na konci produktivního života balancovali na hranici chudoby.

Celkově však jistě není dobrý nápad spoléhat pouze na stát. Více o tom, jak se na důchod můžete začít připravovat už nyní pomocí menších částek, naleznete v tomto blogu.

Důchodové spoření neboli II. pilíř

Řešením problémů praskajícího důchodového pojištění bylo postavení dodatečného důchodového spoření. Kouzlo druhého pilíře spočívá v tom, že vám umožňuje si odkládat na důchod, aniž byste z vašich kapes utráceli peníze navíc.

Druhý pilíř totiž funguje tak, že část sociálních odvodů, které byste platili tak či onak, můžete přesunout na individuální účty. Tyto peníze se investují v příslušných fondech, díky čemuž z nich budete získávat určitý výnos.

U nás druhý penzijní pilíř však neměl dlouhého trvání. Vznikl v roce 2013 v rámci tzv. velké důchodové reformy. Nabízel 4 typy fondů – státní dluhopisy, konzervativní, vyvážený a dynamický.

Velká důchodová reforma schytávala kritiku od odborníků i veřejnosti zejména za chybějící prvek solidarity, protože bohatší tímto způsobem odvádí méně finančních prostředků do celospolečenského systému. Přesto se tehdejšímu předsedovi vlády Petrovi Nečasovi (ODS) podařilo reformu prosadit, byť pouze o 1 hlas.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců byla opoziční ČSSD, která deklarovala, že pokud vyhraje příští volby, tak druhý pilíř zruší. To se také stalo a k 1. 1. 2016 přestalo důchodové spoření v Česku existovat.

Největším potenciálním přínosem druhého pilíře pro společnost je odlehčení státní kasy od absolutního krytí důchodů. Představuje přechod od průběžného systému k individuálnímu spořícímu systému, ve kterém se střadatelům prostředky zhodnocují.

Dobrovolné důchodové spoření neboli III. pilíř

Posledním pilířem penzijního systému jsou produkty dobrovolného spoření. U nás zastřešuje tuto možnost původní penzijní připojištění („staré penzijko“), doplňkové penzijní spoření („nové penizjko“), panevropský osobní penzijní produkt (PEPP) a také dlouhodobý investiční produkt (DIP). Souhrnně se jedná o tzv. produkty spoření na stáří.

Podstatou tohoto pilíře je příprava na důchod z vlastní peněženky s možností příspěvků zaměstnavatele. Jak už nám název napovídá, jedná se o nepovinnou formu, kdy střadatel musí projevit vůli vstoupit do tohoto systému.

Na rozdíl od II. pilíře máte plnou kontrolu nad výší příspěvků, kterou do něj vkládáte. Stát nebo Evropská unie jen nastavily přesná pravidla fungování daných produktů III. pilíře.

Důležitým prvkem dobrovolného důchodového spoření jsou právě zmíněné příspěvky zaměstnavatele, které jsou oblíbeným zaměstnaneckým benefitem – více než 1,3 milionů střadatelů ve starém a novém penzijku pobírá nějakou výši zaměstnavatelského příspěvku. Příspěvky zaměstnavatele jsou do 50 000 Kč ročně na 1 zaměstnance daňově uznatelným nákladem, a navíc se z nich nemusí platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pro vás jako zaměstnance jsou to tím pádem peníze na důchod zdarma.

V rámci třetího pilíře máte možnost si vybrat z několika produktů, jak bylo zmíněno výše. Nejstarším z nich je penzijní připojištění, do kterého mohli střadatelé vstoupit do konce roku 2012. Nabízí tzv. transformované fondy, které garantovaly nezáporný výnos. Tento prvek se může na první pohled zdát jako dobrý nápad, ale bohužel opak je pravdou.

Garance nezáporného výnosu znamená, že se fond na konci žádného roku nesmí dostat do ztráty, jinak by ji musel vykrýt z vlastních zdrojů. To má za následek extrémně konzervativní strategii s velmi nízkým výnosem – průměrně 1,13 % p.a. mezi lety 2013–2023. V tomto typu fondu se k 4Q 2024 nachází téměř 2 miliony střadatelů s celkovým majetkem přes 376 miliard korun (zdroj: APSČR).

V rámci velké důchodové reformy vznikl kromě druhého pilíře také nový produkt pilíře třetího, tedy doplňkové penzijní spoření. To nabízí účastnické fondy s konzervativní, vyváženou (průměrně 3,72 % p.a. mezi lety 2015–2024), dynamickou (průměrně 6,29 % p.a. mezi lety 2015–2024) a nově také alternativní (velmi dynamickou) strategií ve spořicí fázi.

Ať už máte v účastnických fondech III. pilíře jakoukoliv strategii, automaticky 10 let před čerpáním prostředků fondy přesouvají kapitál do povinně konzervativních fondů (pokud klient vyloženě nepožádá o setrvání v dané strategii do počátku výplaty), které mají na horizontu od roku 2015 do 2024 průměrnou roční výkonnost 1,13 % (zdroj: APSČR).

V tomto produktu k 4Q 2024 spoří také téměř 2 miliony střadatelů s vybudovaným majetkem přesahující 228 miliard korun (zdroj: APSČR).

Výplatu důchodových úspor lze pobírat doživotním důchodem z pojišťovny nebo dočasným důchodem z výplatních fondů anebo jednorázovým výběrem. Je také možné čerpat tzv. předdůchod 5 let před důchodovým věkem.

K 1. 1. 2024 vznikl také dlouho očekávaný dlouhodobý investiční produkt, tzv. DIP. Tento produkt umožňuje flexibilní přípravu na důchod, ať už v podobně řízených portfolií či výběru konkrétních nástrojů na samostatném investičním účtu. Je tak jenom na střadateli, aby si vybral způsob, který mu nejvíce vyhovuje. V podstatě se jedná spíš o daňový režim než o produkt v pravém slova smyslu, do kterého spadá také PEPP. DIP v úvodním roku získal přes 116 tisíc střadatelů s majetkem 2,4 miliard korun (zdroj: AKAT ČR).

Většina vyspělých zemí se dnes snaží motivovat přípravu občanů na důchod, aby více přenesla břemeno penzí na jednotlivce. Zpravidla se to děje přes různé daňové a odvodové úlevy nebo zvýhodnění. V České republice jsou vlastní příspěvky na produkty spoření na stáří do úhrnné výše 48 000 Kč za zdaňovací období odčitatelnou položkou daňového základu, čímž představují snížení daně o 7 200 Kč při 15% dani z příjmu, příp. 11 040 Kč při 23% dani z příjmu.

Vyplatí se však přispívat do starého či nového penzijka z vlastní kapsy?

Celkovou atraktivitu výrazně zvyšuje možnost zaměstnavatelského a státního příspěvku. Skutečnost je bohužel taková, že pokud vám do něj nepřispívá zaměstnavatel, tak se v novém a už vůbec ne ve starém penzijku nevyplatí na důchod připravovat. Zde jsou dva nejpodstatnější důvody, proč tomu tak je:

1. Vysoké poplatky

Přestože jsou poplatky státem zastropované, až na jednu výjimku všechny transformované i účastnické fondy využívají maximálních poplatků. Na tom v podstatě není nic špatného – jen kdyby ty poplatky nebyly neúměrně vysoké.

Ve třetím pilíři si transformované fondy starého penzijka účtují správcovský poplatek až 0,8 % ročně a výkonnostní poplatek až 10 % ročně.

U účastnických fondů nového penzijka se maximální roční poplatek odvíjí od strategie. U alternativních fondů může být správcovský poplatek ve výši 2,5 % a výkonnostní ve výši 25 %. U vyvážených a dynamických  správcovský poplatek ve výši 1 % a výkonnostní ve výši 15 %. U konzervativních je poplatek nejnižší, tedy správcovský do 0,4 % a výkonnostní do 10 %.

Je pravda, že výnosy dynamických účastnických fondů nejsou v posledních letech nutně nejhorší, jejich efekt do značné míry snižují právě vysoké poplatky.

2. Výplatní fáze

To by bylo ke spořicí fázi, tedy k období, kdy si na důchod teprve odkládáte. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak vám může nahromaděný majetek vydržet co nejdéle?

Pravdou je, že i během výplatní fáze, kdy důchod využíváte a utrácíte, se vám úspory mohou dále zhodnocovat. Proto má tato fáze neméně důležitý vliv na to, jak dlouho si budete moci vámi naspořené peníze užívat a do jaké míry (výšky důchodu) to bude.

Toto zhodnocení je však ve třetím pilíři nesmírně nízké, protože úspory jsou přesunuty do povinně konzervativního fondu plném dluhopisů s nízkým zhodnocením na úrovni 1,13 % ročně, a to dokonce 10 let před výplatou.

Nastavení třetího pilíře tak silně limituje výši vašeho potenciálního důchodu a dobu jeho pobírání. Proto je velmi důležité, aby se vaše peníze v dostatečné míře zhodnocovaly i během výplatní fáze.

Abych to za třetí pilíř uzavřel – úplně bych nad ním hůl nelámal. V případě, že vám do něj přispívá zaměstnavatel, je rozumné této možnosti využít včetně maximální státní podpory ve formě měsíčního příspěvku. Nevyplatí se však do lll. pilíře vkládat částky nad touto hranicí.

Evropský důchod PEPP neboli evropský III. pilíř

Hledáte alternativu vůči zkostnatělému třetímu pilíři?

Evropská unie s cílem sjednotit a zefektivnit možnost Evropanů připravovat se na důchod před pár lety vytvořila svůj první finanční produkt s názvem panevropský osobní penzijní produkt (zkratka PEPP z anglického pojmenování). Finax se stal jeho prvním poskytovatelem v celé Evropě.

Revoluční Evropský důchod Vám nabízíme v podobě spořicího produktu, který vaše úspory efektivně ochrání před vysokými poplatky, nízkým zhodnocením a inflací.

Přehledné informace o Evropském důchodu naleznete na jeho produktové stránce. Většinu vašich otázek určitě zodpoví klíčové informační dokumenty PEPP pro strategii 100/60 nebo 80/60.

Rád bych ještě dodal, že i když jsou PEPP a DIP ve stejném daňovém režimu, produktově se jedná o dvě rozdílná řešení. Pro více informací doporučuji tento blog, ve kterém jsme oba produkty proti sobě porovnali.

Tady je pár důvodů, proč se vyplatí si na důchod spořit právě přes PEPP:

1. Atraktivní výnosy

Základní kamenem investiční strategie PEPP tvoří portfolia Inteligentního investování, jmenovitě portfolia 100/0 a 80/20. To znamená, že všechny prvky, díky kterým je Inteligentní investování výnosným a rizikově zajímavým produktem, jsou využity i zde.

Portfolia jsou široce diverzifikovaná do více než 7 400 akcií a 6 000 dluhopisů napříč odvětvími, zeměmi a firmami. Více o diverzifikaci naleznete v tomto blogu.

Zároveň jsou portfolia pravidelně rebalancována. To znamená, že se udržuje poměr nástrojů investiční strategie, který byl nastaven na začátku, s cílem udržet složení a riziko portfolia na správné a vhodné úrovni pro investora. Více o tomto tématu naleznete ve slovenském webináři věnovaném právě rebalancingu.

Navíc ve výplatní fázi nejsou všechny prostředky přesunuty do dluhopisů, ale pouze 40 % z nich. V ní je PEPP postaven na strategii z 60 % akciových a 40 % dluhopisových ETF, díky čemuž se úspory i během čerpání důchodu nadále zhodnocují a střadatel tak získá větší důchod.

2. Nízké poplatky

Jak jste mohli vidět o pár odstavců výše, poplatky ve III. pilíři jsou celkem vysoké. Při Evropském důchodu si účtujeme pouze jeden poplatek ve výši 0,6 % + SK DPH ročně.

3. Legislativní jistota a přenositelnost

Podmínky lokálních produktů III. pilíře se mohou kdykoliv změnit, ať už je to úprava strategie, alokace prostředků střadatelů, poplatků, podmínek vstupu, výstupu a tak dále.

Pro většinu střadatelů právě legislativní nejistota a časté zásahy státu představují největší nevýhodu a riziko. Změny neposkytují střadatelům jistotu, která je nezbytná pro důchodové investování s horizontem několika desetiletí.

U PEPP toto nehrozí, protože jej upravuje jednotná legislativa EU platná ve všech členských státech.

Zároveň to znamená, že do vašeho osobního účtu vám zaměstnavatel může přispívat v jakémkoli státě EU a vy prostředky můžete čerpat kdekoli v EU. Zároveň můžete čerpat daňové výhody státu, ve kterém zrovna máte daňovou rezidenci, ať už se jedná o akumulační nebo distribuční fázi.

Příprava na důchod přímým investováním

Alternativou k III. pilíři je příprava na důchod po vlastní ose, tedy přímým investováním. Při něm snad panuje největší jistota, že váš důchod stát neovlivní. Nedokáže vám v zásadní míře nadiktovat, jak máte investovat, ani s kým či v jakých nástrojích. Dopad může mít jen jeho daňová politika.

A v tomto ohledu mají právě čeští daňoví rezidenti velkou výhodu v rámci Evropy. Příjmy z prodeje cenných papírů obchodovaných na burzách jsou po 3 letech držení osvobozeny od daně, příp. se dá také využít hodnotový test do úhrnného příjmu z prodeje cenných papírů do 100 000 Kč za dané zdaňovací období (možnosti se však ve stejném zdaňovacím období nedají kombinovat). Definici přesně splňují fondy ETF , na kterých jsou postavena portfolia Finaxu.

Pokud je střadatel skutečně zodpovědný a na důchod se svědomitě připravoval celý život, bude mít největší hodnotu finančního majetku právě při odchodu do důchodu. Daňové osvobození proto představuje zásadní rozdíl v potenciální velikosti budoucího důchodu.

Jak již bylo zmíněno, investování přes fondy ETF nabízí řadu dalších výhod jako výnosnost, nízké poplatky, vysokou efektivitu, široce rozložené riziko, jednoduchost a automatizace.

Abych to shrnul, z celého tohoto vyplývá jedna zásadní skutečnost. Nikdo jiný nemá zodpovědnost se o nás postarat kromě nás samých. Jedině my jsme na konci dne strůjci svého štěstí a bohatství. A to samé platí ohledně našeho důchodu.

Dnes má člověk k dispozici historicky nejvíce dostupných možností zabezpečení na důchod. Můžeme se rozhodnout pro formu, poskytovatele, nástroje, velikost nákladů, míru automatizace, regulace a další tak, jak nám nejvíce vyhovuje.

Vezměme budoucnost do vlastních rukou! Dnes už výmluvy neobstojí.