Levné peníze: Pohled do historie

Termín „levné peníze“, který se často skloňuje ve finančních kruzích, označuje období, kdy je půjčování peněz výhodné, úrokové sazby jsou nízké a kapitál volně proudící. Jedná se o prostředí, ve kterém centrální banky udržují nízké úroky s cílem stimulovat hospodářský růst a podpořit oživení ekonomiky v těžkých časech.

Takové prostředí přetrvávalo více než deset let a ovlivňovalo chování investorů, podniků i vlád. Počínaje obdobím krátce před finanční krizí v letech 2008–2009 až do konce roku 2021, kdy byly reálné úrokové sazby většinu času pod nulou, ať už se jednalo o českou korunu či euro.

Důvody, které za tím stály, byly do jisté míry jasné. Oživení po roce 2008 bylo přinejlepším pomalé a na nastartování ekonomiky se použilo kvantitativní uvolňování – program kupování cenných papírů centrálními bankami s cílem dodat důvěru problémovým finančním trhům.

To bylo spojeno s pokračujícím snižováním úrokových sazeb, které stimulovalo ekonomiku. Dostatek hotovosti opět podpořil podstupování rizika a nakopl investování. Přístup k levnému financování umožnil společnostem investovat do svých provozů a opět stimulovat budoucí růst prostřednictvím kapitálových výdajů a investic do vývoje a výzkumu.

Co se změnilo?

Konec levných peněz není náhlý, ale je spíše výsledkem několika vzájemně propojených faktorů. Tyto změny jsou klíčové pro pochopení složitosti současného finančního prostředí.

Politika centrálních bank

Centrální banky jako například Federální rezervní banka ve Spojených státech a Evropská centrální banka v minulosti udržovaly nízké úrokové sazby s cílem stimulovat hospodářský růst v těžkých časech.

Tyto sazby však byly po finanční krizi v roce 2008 delší dobu udržovány na nízké úrovni, což vedlo nejenom k nadměrnému půjčování a podstupování rizika v některých oblastech, ale také k podnícení investic do nových oblastí v celém hospodářství. Rozvaha amerického Fed se od listopadu 2019, tedy od měsíce, kdy byla světu oznámena pandemie, více než zdvojnásobila.

Inflační tlaky

Obnovení inflace je jedním z charakteristických znaků konce levných peněz. Po opětovném otevření ekonomik po pandemii došlo k prudkému nárůstu poptávky po zboží a službách, k narušení dodavatelských řetězců a válce na Ukrajině, což podpořilo inflační tlaky.

O samotném rozsahu tohoto vývoje svědčí změny v peněžní zásobě měřené agregátem M2 v celosvětovém měřítku. Jen ve Spojených státech vzrostl agregát M2 od začátku pandemie COVID-19 o 40 % a od té doby se drží v blízkosti těchto maximálních hodnot. Ve Spojeném království a eurozóně se zase změny pohybovaly kolem 20 %. To vše za méně než čtyři roky.

Ve druhém čtvrtletí 2020 centrální banky nasadily kvantitativní uvolňování, aby stimulovaly trhy, které se už nacházely ve volném pádu. V rámci tohoto opatření Fed enormně zvětšil svou rozvahu.

Kromě toho se mezi americkou populaci rozdělily vládní stimulační programy pomoci na prevenci proti chudobě v celkové hodnotě více než 814 miliard dolarů. Všechny tyto peníze se dostaly buď do ekonomiky nebo na finanční trhy, což vedlo k vyšší inflaci, neboť mnozí lidé začali mít dostatek hotovosti.

Možnost uživit se bez nutnosti pracovat nebo pracovat v takovém rozsahu jako dříve měla negativní vliv i na trhy práce, protože mnozí nízkopříjmoví pracovníci se buď nemohli nebo nechtěli vrátit zpátky do práce. Pravděpodobně si vzpomínáte na články o tom, jak McDonald's nabízel bonusy pro lidi, kteří byli ochotni dostavit se na pohovor bez ohledu na to, jestli nakonec budou pro společnost pracovat. To opět vedlo k prudkému nárůstu nákladů na pracovní sílu, což vytvořilo podmínky pro budoucí inflaci.

Aby toho nebylo málo, geopolitická nejistota a neklid na trzích začaly podněcovat další inflaci. Geopolitické napětí, obchodní spory a pokračující globální zdravotní krize vnesly na finanční trhy nepředvídatelnost. Mohli jsme to vidět na výpadcích v dodávkách polovodičů, které postihly většinu vyspělých ekonomik, zatímco úzká místa v dodávkách energií v kombinaci s válkou na Ukrajině trápila většinu Evropy.

Jak ovlivnily levné peníze finanční trhy?

Éra levných peněz významně ovlivnila finanční trhy. Změnami nejvíc zasaženými trhy byly zejména akciové, dluhopisové a nemovitostní.

Trhy s dluhopisy

Éra levných peněz, charakterizovaná dlouhotrvajícími obdobími nízkých úrokových sazeb a programy kvantitativního uvolňování, měla zásadní vliv na dluhopisové trhy. V tomto prostředí klesly výnosy státních a podnikových dluhopisů na historická minima, jelikož centrální banky se snažily stimulovat hospodářský růst a podpořit půjčování.

Prvotním efektem klesajících úrokových sazeb byl růst cen dluhopisů. Dlouhodobě extrémně uvolněná měnová politika se promítla do náročného prostředím, ve kterém tradiční investice s pevným výnosem přinášely nízké výnosy. Mnozí investoři byli nuceni hledat aktiva s vyšším výnosem, čímž na sebe převzali větší riziko, nebo se rozhodli diverzifikovat svá portfolia i do ostatních tříd aktiv.

Kromě toho levné peníze nafoukly ceny dluhopisů v důsledku neuspokojené poptávky po bezpečných aktivech generujících výnos.

Akciové trhy

Akciové trhy zažily během éry levných peněz bouřlivou jízdu. Zpočátku nízké úrokové sazby a bohatá likvidita zvyšovaly ceny akcií, protože investoři usilovali o vyšší výnosy, než jaké nabízely dluhopisy a jiná tradiční aktiva.

Společnosti, které měly přístup k levným úvěrům, mohly snáze financovat růstové iniciativy a odkupovat vlastní akcie, což dále zvyšovalo ceny akcií. Levné peníze nakonec podpořily i samotnou ziskovost firem díky silné spotřebě domácností a nízkým nákladům cizích zdrojů, které vedly k rekordně ziskovým maržím podniků.

Levné peníze však zároveň zvýšily volatilitu trhu. Investoři se stávali stále citlivějšími na změny v politice centrálních bank a ekonomických ukazatelů, což vedlo k rychlým výkyvům na trhu v reakci jen na signalizaci potenciální změny politiky. Tato zvýšená volatilita způsobila, že pro investory je náročnější pohybovat se na akciových trzích s důvěrou.

Mnohé firmy však příležitosti, které přinášely levné peníze, moudře využily – společnosti jako Coca-Cola, Procter & Gamble a mnohé další využily výhodu levného financování na investice do expanze, výzkumu a inovací, což přispělo k růstu jejich hodnoty.

Trhy s nemovitostmi

V realitní oblasti se éra levných peněz vyznačovala prudkým růstem cen nemovitostí na mnoha trzích. Díky nízkým úrokovým sazbám se hypotéky staly dostupnějšími, což zvýšilo poptávku po vlastním bydlení a investičních nemovitostech. Tento prudký nárůst poptávky v kombinaci s omezenou nabídkou bydlení v některých oblastech vedl k rychlému růstu cen a v některých případech ke vzniku bublin v oblasti bydlení.

Investoři se také vrhli na nemovitosti jako na alternativní investici k dluhopisům s nízkým výnosem a volatilním akciím, což ještě více zvýšilo ceny nemovitostí. Realitní investiční trusty (REIT) nabídly investorům expozici na realitních trzích bez starostí spojených s vlastnictvím nemovitostí, což zvýšilo popularitu této třídy aktiv.

Objevily se ale také obavy o dostupnost a udržitelnost růstu cen nemovitostí. Politika levných peněz přispěla k nerovnováze na trhu s nemovitostmi, přičemž některé trhy se staly nedostupnými pro mnoho potenciálních zájemců o ně. Když centrální banky nakonec normalizují úrokové sazby, realitní sektor může čelit výzvám včetně rizika korekce cen a potenciálního napětí na hypotečních trzích.

Co to znamená pro finanční trhy z dlouhodobého hlediska?

Trhy s dluhopisy

Obrácení výnosů: S růstem úrokových sazeb se zvýšily výnosy dluhopisů, což vedlo k poklesu jejich cen. Investoři držící „starší“ dluhopisy s nízkým výnosem čelí kapitálovým ztrátám. Ty však budou dočasné, pokud budou trpěliví a podrží dluhopisy do splatnosti, kdy dostanou vyplacenou jmenovitou hodnotu.

Přesto všechno „zlé“ může být k něčemu dobré. Tento posun způsobil, že dluhopisy začaly nabízet zajímavější výnosy, o kterých jsme ani nesnili během posledních 15 let, a jsou tak opět „zpátky ve hře“.

Dokonce 1letý americký vládní dluhopis, nejbezpečnější cenný papír na trhu, aktuálně nabízí výnos více než 5,4 % p.a. (k 5. 10. 2023), což je nejvyšší úroveň za téměř 23 let. Jde skutečně o atraktivní nabídku převyšující inflaci.

Jak ukazuje předchozí graf výnosu 1letého amerického vládního dluhopisu, krátkodobé uložení peněz opět po 15 letech přináší nějaké zhodnocení. Finax na tento vývoj v letošním roce reagoval. Nejkonzervativnější eurový investiční produkt Bystrý vklad přesně umožňuje využít bez kolísavosti hodnoty aktuální úrokové sazby v eurozóně.

Pro snížení kreditního rizika se zaměřte na vysoce kvalitní dluhopisy, zejména v potenciálně turbulentním tržním prostředí, protože emitenti rizikovějších, tzv. high-yield dluhopisů můžou mít v prostředí vyšších úroků problémy s refinancováním a splácením.

Úvěrová kvalita: Všimněte si, jak jsme v předchozích odstavcích zmiňovali rizikové dluhopisy. Vezměme si příklad dluhopisů v čínském stavebním sektoru. Trh poháněný nízkými úrokovými sazbami a vysokým objemem půjček smíšený s vysokou mírou podvodů a nedostatečným zveřejňováním informací vedl ke zničení miliard dolarů v dluhopisech společností, jako jsou Evergrande a Country Garden.

Akciové trhy

V prostředí vyšších úrokových sazeb budou firmy čelit mnoha výzvám. Jednou z nich bude také otázka způsobu financování – většina firem už totiž nebude mít přístup k levnému kapitálu v podobě úvěrů a dluhopisů. Malé podniky budou proto čelit větším problémům než větší etablované firmy. Avšak bez ohledu na velikost a kapitalizaci, přístup k levnému kapitálu bude výrazně omezen.

Právě proto mohou v tomto prostředí růst právě firmy, které jsou schopny dluh využívat k rozumným investicím jako třeba výzkum a vývoj nových nebo stávajících produktů. Vyšší úroky by měly zároveň mít nižší dopad na dobře kapitalizované firmy, respektive ty, které už teď nečelí problémům s jejich vlastními závazky.

Problém může nastat pro firmy, které již během éry levných peněz nebyly schopny splácet své závazky a spoléhaly na možnost refinancování při nízkých úrocích. Firmy se špatnou kapitálovou strukturou budou tak nuceny promyslet a upravit svůj přístup k financování.

Zároveň pravděpodobně uvidíme méně akvizic a nových vstupů na burzu, jelikož vysoké náklady spojené s jejich financováním budou pro firmy představovat výraznou bariéru. I nyní už vnímáme propad objemu na trhu s akvizicemi, který se meziročně propadl o více než 1 bilion dolarů. Valuace mnoha firem, které plánovaly v brzké době vstup na burzu, získaly nižší valuace než například poskytovatel plateb Stripe, jehož hodnota se od pandemie propadla téměř o polovinu. Do budoucna proto můžeme očekávat méně jednorožců a těžší prostředí pro startupy spoléhajících se na levný kapitál.

I přes vyšší úroky by však akcie měly zůstat nejvíce lukrativním aktivem pro investory. Vedení firem se dokáže přizpůsobit i vyšším úrokovým sazbám, které nakonec nejsou ničím výjimečným. Ziskovost podniků bude dlouhodobě růst a akcie zůstávají aktivem s největším potenciálním zhodnocením.

Trhy s nemovitostmi

Konec éry levných peněz bude mít pravděpodobně výrazný vliv na realitní trhy. Centrální banky začaly normalizovat úrokové sazby a snižovat peněžní stimuly, čímž se náklady na půjčky pro kupující bytů či domů a investory do nemovitostí zvýšily.

Poptávka po nemovitostech zpomaluje a potenciálně povede k ochlazení rozžhavených realitních trhů, které zaznamenaly rychlý růst cen. Dostupnost bydlení se pro některé může zlepšit, ale ti, kteří se ve velké míře spoléhali na levné úvěry, by mohli čelit problémům.

Realitní trh pravděpodobně pocítí vlny vyšších úrokových sazeb na celém světě. V březnu společnost Blackstone, jedna z největších správců soukromého kapitálu, nesplácela své dluhopisy kryté hypotékami na severské nemovitosti.

Švédské nemovitosti patřily před zvýšením úroků k nejžhavějším v Evropě. Od změny politiky centrálních bank klesly o více než 20 % ze svých maxim. Totéž lze říci o většině realitních trhů ve všech vyspělých zemích s několika světlými výjimkami, jako je například Singapur, kde ceny navzdory opatřením zaměřeným na ochlazení realitního trhu stále rostou.

Jak se přizpůsobit této změně?

1. Diverzifikujte své portfolio

Rozložte své investice do různých tříd aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti a alternativní investice. Diverzifikace může pomoci zmírnit riziko. Jak už dříve Warren Buffett slavně prohlásil: „Až když přijde odliv, zjistíte, kdo plaval nahý.“ V našem případě může až odliv levných peněz odhalit několik společností, které měly ve zvyku se plavit na vlnách hojné likvidity. V této době, jak již bylo zmíněno výše, opět dávají smysl i konzervativní třídy aktiv. Dluhopisy, které zaznamenaly v uplynulých třech letech rekordní poklesy, budou opět zářit, jelikož jejich výnosy se dostaly na úrovně 3 až 6 % ročně, což jsou už hodnoty stojící za zvážení. Novinkou jsou nástroje peněžního trhu se splatností do jednoho roku, jejichž výnosy jsou obdobné a ze kterých profituje také náš Bystrý vklad.

I v takovém prostředí proto doporučujeme neodklánět se od investičních strategií a zůstat zainvestovaní v trhu. Budování majetku, příprava na důchod, spoření na budoucnost dětí nebo zabezpečení bydlení jsou dlouhodobé cíle, které mají horizonty i v dekádách. V tomto případě akcie zůstávají nejperspektivnějším aktivem s největším výnosovým potenciálem.

Portfolia Finaxu nabízí z pohledu diverzifikace ideální řešení. Pasivní přístup do celého trhu skutečně zahrnuje širokou škálu aktiv a tisíce nástrojů v každé třídě, ať jde o akcie, dluhopisy, komodity nebo reality.

2. Prozkoumejte svou averzi vůči riziku

Zhodnoťte svou toleranci vůči riziku a podle toho upravte své portfolio. Zvažte přerozdělení aktiv tak, aby odpovídalo vaší toleranci vůči riziku a investičním cílům.

Nespokojenost s investicí nebo její nezvládnutí je nejčastěji důsledkem nesprávných očekávání, nedostatečných znalostí nebo nesprávným nastavením investice (podstoupením většího rizika, než investor dokáže zvládnout). Nenahánějte se proto za výnosy. Tento přístup se vám může vymstít.

Výnosy jdou ruku v ruce s rizikem, jsou mu přímo úměrné. Pokud nedokážete zvládnout výkyvy hodnoty investice, rozlučte se s větším zhodnocením peněz. Tolerance vůči riziku se zvyšuje pouze znalostmi a zkušenostmi s investováním, např. zažitím a překonáním poklesů trhů.

I v tomto směru vám může být Finax nápomocný. Algoritmus našeho online poradce vám vybere vhodné portfolio přímo pro vás. Důležité je jen se zamyslet nad otázkami v investičním dotazníku, správně vyhodnotit své plány a toleranci vůči riziku a pravdivě na ně odpovědět.

3. Dlouhodobá perspektiva

Nezapomínejte, že investování je běh na dlouhou trať. Poklesy hodnoty aktiv jsou nedílnou součástí investování. Nejde o nic výjimečného. Doslova jsou cenou za dlouhodobé nadprůměrné výnosy. Jsou přetavením rizika, které je podmínkou dosahování atraktivního zhodnocení. Právě dostatečný horizont, tedy poskytnutí dostatečného času investicím na projevení všech benefitů a efektu složeného úročení, je základní podmínkou úspěšné investice. Vyhněte se impulzivním rozhodnutím na základě krátkodobých výkyvů na trhu, které mohou znamenat dvojnásobnou ztrátu: přiznání aktuální ztráty a ušlý zisk při návratu investic.

I když se konec levných peněz může zdát být zlomovým bodem, nejde o konec světa – finanční trhy přece jen nejsou v této situaci poprvé. Silné ekonomiky dokáží zvládnout i normalizovanou měnovou politiku, která je přece jen přirozenějším a vítanějším jevem než záporné úrokové sazby.

Ačkoli může přinést zvýšenou volatilitu a výzvy, nabízí také příležitosti pro investory, kteří se moudře přizpůsobí. Pokud pochopíte měnící se prostředí, diverzifikujete své investice a zachováte si dlouhodobou perspektivu, můžete se v této nové éře finančních trhů pohybovat s jistotou a pružností.

Základem je neodklánět se od dlouhodobé investiční strategie, která ve svém výhledu počítá s různými scénáři vývoje. Právě dlouhodobé pasivní investování nabízí zlatou střední cestu pokrývající různé třídy aktiv, širokou diverzifikaci a využití jakéhokoli trendu, který ekonomická situace přinese na finanční trhy.