Jako první jsme vybrali indexy, které budeme následovat, a jejich váhy v jednotlivých strategiích. Deset základních tříd investičních aktiv uvedených níže postačuje pro vytvoření efektivního portfolia s nadprůměrným výnosem a minimalizovaným rizikem.

Vybrané fondy ETF pokrývají většinu klíčových světových regionů, také ekonomických sektorů, investují dohromady do více než 10 000 konkrétních cenných papírů, což odpovídá přibližně třem čtvrtinám světové tržní kapitalizace (tržní hodnoty). Ve střední Evropě dnes budete jen velmi těžko hledat obdobně diverzifikovaná (rozložená) portfolia. (V závorce je uveden index, který daný ETF fond kopíruje).

1. Americké akcie velkých společností (S&P 500)
2. Americké akcie středních společností (S&P 400)
3. Americké akcie malých společností (Russell 2000)
4. Evropské velké a střední společnosti (Euro Stoxx 600)
5. Evropské malé společnosti (MSCI Europe Small Cap)
6. Akcie společností rozvíjejících se zemí (MSCI EM)
7. Globální vládní dluhopisy (Citi World Government Bond Developed Markets)
8. Evropské firemní dluhopisy (Bloomberg Barclays Euro Corporate Bond)
9. Evropské "high-yield" dluhopisy (iBoxx EUR Liquid High Yield)
10. Vládní dluhopisy rozvíjejících se zemí (Bloomberg Barclays Emerging Markets Sovereign)

Širší portfolio je zbytečné – výkonností nepřekoná stávající strategie Inteligentního investování. Více fondů by jen zvyšovalo administrativní náročnost a náklady investice. Tím pádem bychom na trh nemohli přijít s jedním z nejlevnějších investičních řešení.

Také nepovažujeme za vhodné soustředit investice na konkrétní sektory nebo regiony, které mohou být krátkodobě "v kurzu". Naším cílem bylo vytvořit univerzální řešení vhodné pro každého investora bez ohledu na výši investice. Investiční produkt, který je dobrý dnes, ale stejně dobrý a použitelný bude také za 10 let.

Určení váhy jednotlivých tříd aktiv v portfoliích Finaxu se řídilo jejich podílem na světové tržní kapitalizaci. Složení je dále přizpůsobeno dosažení atraktivního výnosu s adekvátně přiměřeným, a pokud možno co nejvíce eliminovaným rizikem. Podíl jednotlivých fondů ETF v našich 11 strategiích znázorňuje následující graf.

Portfolia obsahují bezpečnější konzervativní investice v podobě vládních dluhopisů, jistotu v podobě největších nadnárodních společností, ale i koření výnosu a třešničky v podobě akcií mladých dravých společností, akcií a dluhopisů rozvíjejících se zemí, zda výše úročených dluhopisů.

Ve světě je ale více než 5000 ETF fondů, přičemž pro některé indexy jako například S&P 500 existují desítky až stovky možností. Jaké tedy byly faktory, podle kterých jsme vybírali jednotlivé fondy?

Prvním jednoznačným kritériem byla měna, v níž se ETF fond obchoduje. Jelikož správné investování má být co nejjednodušší a co nejlevnější, vyhýbali jsme se takovým fondům, které by vyžadovaly konverzi klientských peněz. Nákupy aktiv v cizích měnách by zvětšovaly administrativu, vytvářely prostor pro chyby a zvyšovaly náklady.

Dalším důležitým faktorem bylo, zda ETF reinvestuje dividendu, nebo zda ji vyplácí. Pokud by fond dividendu vyplácel, vznikala by investorům daňová povinnost, čemu se ve Finaxe vyhýbáme. Akumulační ETF, které nakupujeme, dividendu nevyplácejí, ale reinvestují ji ve fondu – projeví se tedy na zvýšení ceny ETF. Díky 3letému časovému testu se tedy placení daně z výnosu vyhnete.

Velmi důležitým faktorem výběru konkrétních fondů ETF byla jejich schopnost kopírovat výkonnost indexu. Pojem tracking difference označuje odchylku vývoje fondu od podkladového indexu. Ideální je kladná odchylka (ETF překonává výnosem index) nebo pokud možno co nejméně zaostávající za indexem.

Čtvrtým kritériem v pořadí byl způsob replikace indexu, který fondy kopírují. Existují dva základní druhy replikace: fyzická a syntetická. Fyzická replikace znamená, že fond reálně investuje do jednotlivých akcií a dluhopisů indexu.

Naopak syntetická replikace se děje hlavně přes finanční deriváty. Riziko takových ETF je podstatně vyšší. Investor snáší i riziko emitenta (vypisovatele) derivátů, že v případě úpadku nevyplatí své závazky vůči fondu. Fyzická replikace je bezpečnější a dlouhodobě stabilnější.

Pátým kritériem byl správce. Preferujeme investování přes fondy renomovaných správců, kteří jsou na trhu desetiletí a spravují obrovské množství peněz. Kromě vyšší bezpečnosti je benefitem i velikost samotného fondu.

Jen velké fondy dlouhodobě přežijí a denně se zobchoduje více jejich akcií – mají vyšší likviditu, tzn. že není problém za každých tržních podmínek najít protistranu obchodu. Při velkých fondech tržní cena přesně odpovídá čisté hodnotě aktiv fondu.

Skoro každý ETF fond má ještě svůj vnitřní poplatek, který investor platí přímo správci. Tento poplatek zpravidla nevidí, je o něj snížená cena. V dnešní době jde o relativně nízké poplatky, ale i ty vstupovaly do našeho výběru. Nevybírali jsme ale nutně nejlevnější možný fond – faktory ovlivňující bezpečnost a stabilitu byly pro nás důležitější než 0,05% na poplatku.

Výběr jednotlivých fondů není samozřejmě definitivní a neměnný. "Scéna" s ETF fondy se rozrůstá a mění z měsíce na měsíc.

V každém případě budeme nadále pracovat na tom, aby měli naši klienti nakoupené ty nejlepší možné fondy, a změny budeme provádět tak, aby nikomu daňová povinnost nevznikla.