Vždy se najde důvod, proč prodávat

Ti z nás, kteří investují, už v této situaci pravděpodobně byli. Co ale noví investoři? Ti nikdy nic takového nezažili. Trhy padají, portfolia jsou v červených číslech a všude kolem nás nejistota. Nikdo neví, co bude dál. Každý si zřejmě podkládá tu stejnou otázku – reagovat či radši vyčkat?

Nakonec člověk tlak ze všech stran neustojí, zpanikaří a začne prodávat.

O několik let později nemůže uvěřit tomu, že udělal tak očividnou chybu. Všechno se tehdy zdálo tak logické, téměř nezbytné s jediným cílem – zachránit všechno, co zachránit jde. Pravda je ale taková, že emoce převzaly úplnou kontrolu nad rozhodováním. Bohužel ty jen zřídka kdy dělají rozhodnutí v nejlepším zájmu dlouhodobého investora.

Lidé jsou emocionální bytosti a trhy vědí, jak toho zneužít

Ačkoliv si rádi myslíme, jak jsme klidní a rozvážní, opak je pravdou. Jsme lidi, ne roboti. Když trh začne klesat a portfolio se zmenšuje přímo před očima, racionalita jde stranou a emoce přebírají kontrolu.

Taky znáte ten pocit sevřeného žaludku, který vás neustále nutí otevírat aplikaci s nadějí dobrých zpráv, přestože očekáváte jen to nejhorší? Vidíte titulky jako Největší pokles od finanční krize, Investoři v panice či Hospodářství na pokraji kolapsu a s každým dalším titulkem cítíte potřebu jednat. Najednou dostanete strach a propadnete panice.

Pamatujete si 9. března 2020? The New York Times zveřejnil titulek s názvem Akciový trh zažívá nejhorší pokles od roku 2008 – byl to brutální den. Index S&P 500 spadl o více než 7 %. Způsobila to panika ohledně COVID-19 a cenová válka ropy. A co třeba 22. dubna 2022 – The Washington Post publikoval článek Dow klesá o 900 bodů, S&P 500 a Nasdaq zažívají nejhorší měsíc od března 2020. Navíc Spojené státy zveřejnily nejvyšší inflaci od roku 1981.

Při čtení takových titulků – s velkými červenými čísly a naléhavými slovy jako krize, kolaps a panika – je obtížné nereagovat. Datumová razítka činí situaci bezprostřední, i když už nyní víme, jak se tyto příběhy dále vyvíjely.

Potom se z ničeho nic objeví jiný druh chamtivosti – ta, co křičí: „Zachraň, co můžeš! Neztrať všechno!“ A právě když si myslíte, že rozumíte situaci, přichází FOMO – nesnesitelná obava, že všichni ostatní budou reagovat včas a vy zůstanete pozadu.

Všechny tyto emoce dohromady vytvářejí chaos. A trhy, přesněji lidé, kteří formují tržní narativ – média, analytici, komentátoři – přesně ví, jak toho využít. Vždy vám dají důvod jednat a reagovat. Právě proto je tak důležité pochopit, že emoce nejsou jen náhodná rozptýlení, ale nedílnou součástí systému.

Jakmile necháte emoce přebrat kontrolu, je snadné spadnout do cyklu impulzivních rozhodnutí. Ty vás přinutí udělat přesně to, co jste udělat nechtěli – prodávat v naprosto nejhorším možném momentě.

Zní to povědomě? Pokud ano, určitě nejste sami. Každý investor si to už zažil anebo zažije, není to nic nového či zvláštního.

Tentokrát je to jiné...

Stejně jako u každé menší tržní korekce, krize se vždy dostane do popředí médií. Jsme tlačeni k rozhodnutí udělat něco zásadního. Vypadá to, že bychom měli jednat. Zprávy a prognózy dělají dojem, že nyní je ta dokonalá chvíle k prodeji. Může se vám dokonce zdát, že trh je nespravedlivý a odejít z trhu, dokud se to ještě dá, je sázka na jistotu.

V realitě nám historie ukazuje něco úplně jiného. Vždy bude něco, co nás bude přesvědčovat, že teď je ten „správný“ čas k prodeji – ať už jde o negativní zprávy o velké společnosti, politickou nestabilitu nebo zkrátka pocit strachu a potřeby vyhnout se dalšímu riziku.

To je povaha trhu, který nás neustále krmí novými informacemi a důvody ke strachu. Často se však zapomíná, že tyto „správné momenty“ a „tentokrát je to jiné“ argumenty tu byly už mnohokrát – a nakoniec se po nich jen slehla zem.

Co investory nejvíce bolí, je prodej ze strachu, paniky nebo nudy. To není strategie, ale reakce na nepohodlí. A co je na tom nejhorší? Obvykle to přijde těsně před zotavením trhu.

Takže předtím, než uděláte jakákoli rozhodnutí, zeptejte se sami sebe: „Proč prodávám? Čeho chci dosáhnout? Kam peníze přesměruji?“ Pokud nemáte jasné odpovědi, je to znamení, že vás vedou emoce. Emoce by však nikdy neměly být kompasem při investování.

Pro historickou paralelu nemusíme chodit daleko. Pamatujete si krizi pandemického roku 2020? V té době byl každý přesvědčen, že svět je na pokraji katastrofy a virus zničí populaci, jakmile lidé opustí své domovy. Ve skutečnosti se investoři více než samotného viru obávali úplné blokády a uzavření světové ekonomiky, přerušení globálního obchodu, narušení dodavatelských řetězců, zastavení spotřeby atd.

Strach vzal trh útokem a mnozí prodali své investice v domnění, že trh ještě nedosáhl svého dna. Ale z dnešní perspektivy se tento okamžik zdá být jen malým výkyvem, který představoval příležitost k nákupu, ne k prodeji.

To samé platí pro obchodní válku v roce 2018 a také pro aktuální situaci. A stejně jako všechny ostatní tzv. klíčové zprávy, nakonec i toto období skončí jako poznámka pod čarou na grafu níže. Trhy nejsou dokonalé a určitě se nehýbou přímkami, ale vždy se vyšplhají zpět a dosáhnou nová maxima.

Zdroj: Ritholtz Wealth Management, Ycharts

Co nám říkají data?

Všichni jsme jenom lidi. Když trhy klesají a sledujeme ztrátu našeho portfolia, je přirozené pomyslet si: „Musím s tím něco udělat.“ A to „něco“ často skončí prodejem.

Samotný pokles trhu však není problémem. Poklesy jsou součástí investování. S&P 500 každý rok zažívá průměrný intraroční pokles ve výši 14,1 % (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem daného roku). A to i v letech, kdy index skončí v zelených číslech. Takže ano, trhy sice klesají, ale zotavují se – téměř každý rok.

Vážnější poklesy o více než 20 %, tzv. bear markets (česky medvědí trhy), se objeví přibližně každých šest let. Otázka teda není, jestli nastanou, ale kdy se tak stane. Není to znak něčeho špatného, ale jen součást cyklu.

Skutečný problém je naše reakce na tržní pokles. Když kvůli strachu prodáváme naše aktiva, promeškáme momenty, které utvářejí úspěch. Představte si, že byste zmeškali jen 10 nejlepších dní na trhu za posledních 20 let. Vaše celková návratnost by byla snížena na polovinu. Jen 10 dní! Tato statistika mluví sama za sebe.

Zdroj: J.P. Morgan Asset Management

Zajímavé je, že plno nejlepších dní přichází právě po velkých poklesech na trhu. Proč? Protože trh reaguje rychle. Panika se mění v optimismus, a pokud nejste při tomto obratu, přijdete o zisk.

Vezměte si příklad současné celní války: za jediný den S&P 500 vzrostlo o téměř 10 %. To je přesně ten zisk, který nechcete propásnout.

Problém s pokusem o vyhnutí se poklesům je vyhýbání se zisku. 78 % nejlepších dní na akciovém trhu bylo během klesajícího nebo v prvních dvou měsících rostoucího trhu. Záludná část při načasování trhu je ta, že musíte mít pravdu hned dvakrát – musíte nejen vědět, kdy prodat, ale také kdy se znovu vrátit. Statistiky ukazují, že většina lidí nedokáže odhadnout načasování správně. Když jednou vyjdete, je těžké předpovědět, kdy je ten správný čas k návratu.

Zdroj: Ned Davis Research, Morningstar a Hartford Funds, 1/25

Historie nám ukazuje, že investoři, kteří panikařili během poklesů, často nevydělali. Většina těch poklesů však byla krátkodobá. Trh se časem vždycky zotaví, ale ti, kteří ze strachu prodali, ne.

Proto tvrdím, že skutečným viníkem vzniklých škod není pokles trhu. Je to panikou vyvolané rozhodnutí prodat a vystoupit. Je to nejtěžší lekce, kterou investor může dostat.

Jak zůstat klidný, když všechno vypadá beznadějně?

Naprosto chápu, že je těžké zachovat si chladnou hlavu, když to vypadá, že se svět kolem nás hroutí. Bylo by těžké pro kohokoli říct, že necítí alespoň nějakou úroveň stresu, když trhy klesají a všichni mluví o nejhorších scénářích. Při těchto momentech bije naše srdce rychleji a bohužel jsou to často právě ty chvíle, ve kterých děláme největší chyby. Časem s přibývajícími zkušenostmi jsem se naučil několik věcí, které mi pomáhají odolat tomuto tlaku.

Jako první se zeptám sám sebe: „Jaký je můj cíl? Čeho se skutečně snažím dosáhnout v dlouhodobém horizontu?“ Je snadné nechat se strhnout chaosem a zapomenout, proč vůbec investujeme. Nezačali jsme, abychom pronásledovali rychlé zisky, ale protože věříme v dlouhodobý potenciál vybraných společností nebo trhů.

Takže si začnu odpovídat na otázky a klást další: „Můj cíl je slušný důchod, který budu čerpat za 30 let. Zvýší se hodnota akcií do té doby? Ano. O kolik? Možná 10násobně. Potřebuji tyto peníze teď? Ne, takže nebudu dělat impulsivní změny a nechávám je dále pracovat.“

Tyto jasné odpovědi mi pomáhají držet se mého plánu. Doporučuji také ostatním, aby se ptali na stejné či podobné otázky. Připravujete se pomocí investic na důchod? Na vzdělání dětí? Na finanční nezávislost? Buďte konkrétní. Půjdou trhy vzhůru během příštích desetiletí? Historie říká, že ano. Bude nějaký pokles? Samozřejmě. Potřebujete peníze hned teď? Pokud ne, tak proč panikaříte?

Dále mi pomohlo nastavit si několik osobních pravidel. Nikdy nedělám velká rozhodnutí, když jsem ve stresu. Pokud nemůžu jasně myslet, prostě se nerozhoduji. Znamená to, že si dám pauzu na pár hodin, týden nebo i několik měsíců. Musím se uklidnit, abych mohl situaci vidět z jasnější perspektivy.

Často mi pomůže probrat situaci s někým, kdo není emocionálně propojen s mým portfoliem. Jako investoři si často vytváříme osobní vztah s našimi investicemi. Rozhovor s osobami mimo tuto bublinu mi poskytuje objektivní pohled a možnost vidět situaci v širších souvislostech. Je úžasné, jak nás nezaujatý názor může vrátit do správného mentálního nastavení.

Pokud cítím, že je nutná změna, není to panika, ale součást strategie. Každopádně nikdy nejednám s horskou hlavou v daném okamžiku. Vždy se ujistím, že jsem klidný, vyrovnaný a mám střízlivý pohled na věc, než udělám jakýkoli krok.

Klíčem k přežití výkyvů na trhu je udržení si kontroly a zaměření se na dlouhodobý cíl. Zní to jednoduše, ale když trh klesá, je to skutečná výzva.

Trhy jsou nepředvídatelné, ale naše chování nemusí být

Trhy jsou v krátkodobém horizontu nepředvídatelné – vždy byly a taky vždy budou. Když se na ně podíváte s větším odstupem, jednotlivé pohyby se značně vyhlazují. Data mluví jasně. I když nemůžeme ovlivnit chování trhu, můžeme mít pod kontrolou, jak na daný vývoj zareagujeme. A to je to, co odděluje výherce od poražených.

Možná si kladete otázku: „Ano, ale co když se trh nikdy nezotaví?“ Je to naprosto běžná starost. Všichni jsme zažili okamžik, kdy všechno vypadalo nejistě, jako by se země pod našima nohama propadávala. Pokud uděláte krok vzad a zaměříte svou pozornost na historii, zjistíte, že největší výhry nepřišly z pronásledování každého výkyvu. Přišly díky trpělivosti, disciplíně a držení se dlouhodobého plánu.

Investoři, kteří skutečně vyšli na vrchol, nebyli přilepeni k obrazovce každý den. Nepanikařili, když všechno klesalo. Pochopili, že poklesy jsou součástí cesty – a že trhy, se všemi svými růsty a poklesy, se vždy zotavily.

Chcete slyšet šílenou statistiku? Fidelity jednou udělalo studii a zjistilo, že některé z nejlépe se vyvíjejících účtů měli investoři, kteří na ně jednoduše zapomněli. Zní to neuvěřitelně, že? Protože nereagovali, nepanikařili nebo nedělali emocionální rozhodnutí, jejich portfolia rostla. Žádné spekulace. Žádné drama. Čas měl prostor udělat své kouzlo.

Takže příště, až trh klesne a pocítíte paniku, zeptejte se sami sebe: „Následuji plán, nebo reaguji ze strachu?“ Pokud neexistuje žádný plán, možná bude nejlepší utišit všechno kolem sebe, uklidnit se a nechat čas dělat svou práci.

Na závěr jeden krásný citát od Morgana Housela: „Každý minulý pokles trhu vypadá jako příležitost. Každý budoucí pokles vypadá jako riziko.“ Zkuste se nad ním zamyslet.