TRH NEPORAZÍTE, UDĚLEJTE
Z NĚJ SVÉHO PŘÍTELE

Výhody pasivního investování oproti aktivnímu

Nižší náklady:

• méně transakcí = méně poplatků
• menší poplatky za správu - odpadá potřeba analytického oddělení

Vyšší výnosy:

• díky nižším nákladům
• odstraňuje chyby lidského rozhodování a emocí, které zpravidla vedou k horší výkonnosti
• víc než 9 z 10 aktivních manažerů nepřekonává trh

Pasivní a aktivní investování v Česku

Jako příklad demonstrující rozdílnou výkonnost, porovnali jsme výkonnost nástrojů pasivního a aktivního investování v Česku za posledních 10 let:

Indexový fond (ETF) investující do světových akcií (iShares Core MSCI World UCITS ETF) vs. 3 z nejprodávanějších podílových fondů investujících do světových akcií v Česku (Erste - Top Stock, Axa Selection Global a Generali Fond globálních značek).

Pasivní investování se nesnaží překonat trh, ale trh jednoduše následuje. Vychází z předpokladu, že individuální investor má velmi malé šance investováním vydělat více než trh. Malou pravděpodobnost vyšších výnosů blížící se nule potvrzuje statistika údajů aktivních manažerů fondů SPIVA European Scorecard 2019. Podle této statistiky v průměru až 98% fondů spravovaných v Evropě, zaměřených na světové akcie, na horizontu 10 let svou výkonností nepřekonává světový akciový trh reprezentovaný indexem S&P Global 1200.

Aby bylo kopírování tržních výsledků co nejpřesnější a výsledky co nejvyšší, pasivní investování zachází s minimálními poplatky.

Investiční strategie pasivního investování nakupuje celý trh. Jejich investice mají přesné složení a váhu jednotlivých cenných papírů jako trh. Za trh můžeme označit určitou burzu nebo region a trh následně tvoří všechny cenné papíry obchodované na této burze nebo v tomto regionu.

Jak je možné nakoupit celý trh?

Sledovat a nakupovat všechny cenné papíry obchodované na trhu ve správné váze by bylo velmi náročné, až nemožné. Proto se na sledování a investování používají tzv. indexy. Index je skupina cenných papírů obchodovaných na určitém trhu, který ho nejlépe vystihuje. Index můžeme označit za jakýsi vzorek trhu, jeho průměrné složení. Jak průzkum veřejného mínění na určitém vzorku lidí vyjadřuje průměrný názor populace, vývoj indexu se používá k vyjádření vývoje trhu.

Když např. mluvíme o americkém akciovém trhu, nejčastěji používáme index S&P 500, který je složen z akcií 500 největších amerických společností. Jeho složení se snaží zohlednit velikost jednotlivých sektorů v ekonomice a zohlednit velikost firem, aby nejlépe odráželo charakter americké ekonomiky. Podíl jednotlivých firem na indexu odpovídá jejich tržní hodnotě. Největší firmou nejen v USA, ale i na světě, je dnes Apple. Jeho váha v indexu S&P 500 je proto největší, a to 3,9%. Druhý největší podíl má Microsoft, a to 2,9%, třetí největší firmou je Amazon s 1,99% atd.

Nakoupit index je dnes velmi jednoduché. Index se skládá vždy z cenných papírů, které patří na daném trhu mezi nejobchodovanější. Pasivní investování získává poslední roky stále větší a větší popularitu, a proto vzniká i množství snadno dostupných nástrojů, které investují nebo opakují indexy, jako např. indexové fondy, ETF apod.

Co je aktivní investování?

Jeho základní myšlenkou je překonat trh, tedy dosáhnout vyšších nebo stabilnějších výnosů. Tento cíl se realizuje pomocí výběru konkrétních cenných papírů. Složení každého aktivního portfolia se liší od složení trhů, tedy indexů.

Manažer aktivního investování si na základě analýzy např. myslí, že hodnota Amazonu má větší potenciál růst jako hodnota Applu, proto zařadí do portfolia akcie Amazonu ve váze 5% portfolia a žádné akcie Applu.

Cílem aktivního investování je i zmírnit riziko, zejména ztratit méně při poklesu trhů jako samotný trh.

Nástrojů, do kterých se dá dnes investovat, jsou statisíce. I investičních strategií jsou tisíce, čili jde o nekonečné množství kombinací různých investičních přístupů a portfolií, jak investovat a obchodovat.

Proč je pasivní investování pak lepší než aktivní?

Neboť aktivnímu investování se nedaří naplňovat své cíle. A to je fakt. Toto tvrzení dokazují četné statistiky srovnávající tyto dvě formy investování.

V USA trh neporazí 89 fondů ze 100. V Evropě až 94 fondů ze 100.

Dostat se k těm 8 % fondů, které nabízejí pravidelný výnos nad trhem, je pro běžného člověka nemožné.

Můžeme klidně konstatovat, že přesně předvídat vývoj finančních trhů na delších horizontech je prakticky nemožné. Pokud Vás někdo bude přesvědčovat o opaku, nevěřte mu. Nikdo neumí s jistotou a přesností předpovědět vrchol nebo dno trhů. Statistiky by byly jiné, kdyby tomu tak bylo.

Jen velmi málo lidí dokáže investovat tak, aby porazilo trh. Právě lidský faktor se jeví jako břemeno v investování. Ani většina profesionálních investorů se nedokáže zbavit špatného vlivu lidského chování v investování. Emoce a omezení mysli vedou k nižším výnosům. Více jsme se této problematice věnovali v pravidlech úspěšného investora.

Pasivní investování zpravidla více rozkládá riziko. Aktivní portfolia jsou většinou koncentrované, tzn. investují do omezeného počtu cenných papírů. Pasivní investování vždy zahrnuje nákup velkého množství cenných papírů v řádu tisících kusů. Případná ztráta na několika nástrojích má větší vliv na koncentrované aktivní portfolio než na rozsáhle diverzifikované pasivní portfolio.

Za slabší výkonností stojí i vyšší náklady aktivního řízení. Fondy, které analyzují trhy, ekonomiky a konkrétní cenné papíry, potřebují ke své činnosti rozsáhlý personální aparát a množství nástrojů. Fondy musí zaplatit vysoké mzdy analytiků a manažerů, údaje, software, prostory apod. Takové náklady se pohybují mezi 1 % až 3 % ročně z výše Vaší investice. Pokud trhy v průměru činí okolo 10 % ročně, aktivní fondy musí automaticky vydělat 11 % až 13 % ročně, aby dokázaly dosáhnout alespoň výkonnost trhu. Opakovaně vytěžit z trhu o 1 % až 3 % ročně více, než trh nabízí, je velmi obtížný úkol. Náklady však často zahrnují i vstupní poplatky a poplatky za výkonnost.