Co je to inflace?

Inflace je nedílnou součástí každé ekonomiky nehledě na velikost či strukturu a může s sebou přinášet určité výzvy. Příliš vysoká inflace způsobuje pokles kupní síly, zatímco příliš nízká inflace může ukazovat na problémy s ekonomickým růstem. Optimální úroveň inflace je potřebná pro stabilitu a zdraví ekonomiky a její důkladné sledování provádí centrální banka každé země.

V tomto blogu společně prozkoumáme příčiny inflace, způsoby jejího měření a ochrany před jejími dopady. Díky pochopení inflace a jejích důvodů budete lépe připraveni činit informovaná finanční rozhodnutí ve vašem každodenním životě.

Co je příčinou inflace?

Podle (nejen) České národní banky (ČNB) pojem inflace označuje nárůst cenové hladiny zboží a služeb v dané ekonomice, což má za následek oslabení reálné hodnoty peněz vůči zboží a službám.

Jelikož se ceny zvýší, tak se hodnota peněz v čase ztrácí. Jinými slovy za stejné množství peněz si dnes můžete dovolit méně než loni. Inflace tedy snižuje kupní sílu měny, což má výrazný dopad na životy občanů a ekonomiku.

Představme si dva lidi, kdy jeden vydělává 40 000 Kč měsíčně a druhý 30 000 Kč měsíčně. Podívejme se, jak míra inflace ve výši 3 % ovlivní jejich koupěschopnost.

• Rok 1: Člověk vydělává 40 000 Kč.
• Rok 2: Ceny se zvýší o 3 %, ale příjem zůstává stejný.

Předpokládejme, že daný člověk utratí za své potřeby 25 000 Kč měsíčně (nájem, potraviny, energie, internet, telefon apod.).

• V roce 1 si za 25 000 Kč může koupit určitý počet zboží a služeb.
• V roce 2 kvůli 3% inflaci stejné zboží a služby budou stát 25 750 Kč.

Pokud příjem zůstane stejný (40 000 Kč), dotyčný bude moci po zaplacení účtů utratit nebo odložit každý měsíc o 750 Kč méně. Těchto 750 Kč představuje zvýšení životních nákladů. Za svůj příjem ve výši 40 000 Kč si může nakoupit stejný objem zboží a služeb jako před rokem za 38 834,95 Kč. Jeho kupní síla se snížila o 1 165,05 Kč za 1 rok.

Nyní se podívejme na člověka, který vydělává 30 000 Kč měsíčně.

• Rok 1: Člověk vydělává 30 000 Kč.
• Rok 2: Ceny se zvýší o 3 %, ale příjem zůstává stejný.

Řekněme, že tento člověk utratí za životní potřeby celou výplatu, tedy 30 000 Kč.

• V roce 1 si za 30 000 Kč může koupit určitý počet zboží a služeb.
• V roce 2 kvůli 3% inflaci stejné zboží a služby budou stát 30 900 Kč.

Pokud příjem zůstane nezměněn, tak si takový člověk nebude moci dovolit stejné zboží a služby jako rok předtím. Tím pádem bude nucen snížit svoji spotřebu.

Inflace postihne každého, ale její dopad je větší na ty s nižším příjmem. S tím, jak rostou životní náklady, se zároveň snižuje schopnost lidí šetřit či investovat a nakupovat stejné položky, pokud se s cenami nezvedají i jejich platy ve stejné nebo vyšší míře než inflace.

Toto je zjednodušená definice a ilustrace inflace. Situace je jako vždy trošku komplikovanější. Pojďme si proto krok po kroku představit existující konkrétní faktory, které mohou vést k inflaci:

Zvýšení množství peněz (peněžní zásoby)

• „Tištění“ a přerozdělování peněz: Když centrální banka zvýší množství peněz v oběhu, aniž by se zvýšil objem zboží a služeb. Přirozeně tak naroste jejich cena, jelikož máme větší množství peněz na stejné množství položek. Pěkným příkladem je období během pandemie, kdy podpůrné dotace a přímé platby způsobily nárůst objemu peněz a podpořilo utrácení, což vedlo k vysoké inflaci.
• Snižování hodnoty měny: Pokud oslabí měna (směnný kurz) vůči ostatním, dovezené výrobky a služby se stanou dražšími, což snižuje kupní sílu a podporuje inflaci.
• Půjčování bankami: Pokud banky poskytují více půjček, způsobí to více utrácení a investic. Pokud tato spotřeba roste rychleji než výroba, ceny se kvůli větší poptávce zvýší.

Poptávkové faktory

• Rostoucí příjmy: Se zvyšováním platů a mezd přichází i větší tendence utrácet, čímž roste poptávka po zboží a službách. Pokud výroba (nabídka) není schopna růst stejnou rychlostí, ceny se zvýší, a to způsobí poptávkovou inflaci (ekonomickou řečí tento jev nastává, pokud dochází k převisu agregátní poptávky nad agregátní nabídkou).

Nabídkové faktory

• Překážky v nabídce: Přerušení výroby nebo distribuce může způsobit nedostatek vstupů, což zvyšuje ceny. Například problémy v dodavatelských řetězcích spojené s pandemií a zablokováním Suezského průplavu způsobily výrazný nárůst cen (nejen dopravy). To může vést k nákladové inflaci, kdy se ceny zvedají kvůli snížené nabídce.
• Nedostatek klíčových surovin: Pokud je méně základních výrobních surovin jako ropy, plynu nebo elektřiny, rostou náklady výroby. Aby si firmy zachovaly své marže, zvýší ceny pro běžné spotřebitele, a to má za následek podpoření nákladové inflace.

Vestavěná inflace

• Také známá jako mzdová inflace, která nastává vlivem odpoutání inflačních očekávání ohledně budoucnosti. Pokud lidé předpokládají, že v budoucnu budou ceny růst, požadují vyšší mzdy, což firmy nutí zvedat cenovky produkce s cílem kompenzace zvýšených nákladů. Tento druh inflace táhnou zejména mzdy a jejich interakce s cenami, kvůli čemuž dokáží inflační cyklus posouvat dopředu.

Jak inflace ovlivní naše peněženky?

Inflace ovlivňuje mnoho aspektů ekonomického života a rozhodnutí jako např. utrácení, šetření, investování či půjčování. Pro pochopení fungování inflace musíme rozumět cenovým indexům a analyzovat konkrétní příklady dopadů.

Jak měříme inflaci?

Index spotřebitelských cen (CPI z ang. Consumer Price Index) měří průměrnou změnu v cenách, které spotřebitelé platí za tzv. spotřební koš zboží a služeb v čase.

Jedná se o důležitý ukazatel inflace, protože sleduje, jak se zvyšují životní náklady populace. To znamená, že pokud se CPI zvýší o 3 %, ceny v ekonomice v průměru vzrostly o 3 %. Mezi lety 1992 až 2023 byla průměrná roční míra inflace v České republice ve výši 5,1 %.

Inflace se u nás v Česku počítá jako CPI – porovnává ceny spotřebního koše dnes oproti minulosti. Spotřební koš je vzorek zboží a služeb, které jsou v průměru kupovány domácnostmi, a zahrnuje věci jako potraviny, oblečení, dopravu či zdravotní péči. Ceny položek jsou sledovány v čase, čímž se určuje míra inflace.

Je však nutno podotknout, že každý z nás pociťuje inflaci jinak, protože jsme různí a máme rozdílné potřeby, resp. spotřební koše. Tomuto jevu se říká individuální nebo osobní inflace.

Pokud někdo utrácí větší část svého příjmu za zdraví (např. léky, vitamíny, masáže) a ceny těchto produktů a služeb rostou rychleji než jiných, bude jeho/její individuální inflace vyšší než obecná inflace v ekonomice (CPI). Naopak pokud někdo utrácí více za elektroniku a cena se sníží, bude pociťovat nižší osobní inflaci, než je CPI.

Níže je pár příkladů, jak může takový spotřební koš vypadat, zaměříme-li se na největší položky:

• Bydlení: nájem, energie či drobné opravy
• Jídlo a nápoje: nákup potravin a stravování se v restauracích
• Doprava: nákup vozidla, tankování, veřejná doprava
• Zdravotní péče: zdravotní pojištění, zdravotnické služby či léky a vitamíny

Pokud vás složení spotřebního koše zajímá více, na tomto odkazu najdete zveřejněné spotřební koše pro českou ekonomiku od roku 2010.

Pozitivní a negativní dopady inflace

Spotřeba

• Negativa: Když je inflace vysoká, za naše peníze si už nekoupíme tolik co předtím. Pokud jste v červenci 2023 udělali týdenní nákup za 2 000 Kč, vlivem inflace vás dnes tentýž nákup vyjde na 2 044 Kč (meziroční inflace ve výši 2,2 %).
• Pozitiva: Na druhou stranu, inflace vás může přivést k rozhodnutí koupit si zboží dříve. Pokud víte, že cena notebooku bude pravděpodobně příští rok o 5 % vyšší, pořídíte si jej raději nyní, abyste ušetřili. Zároveň se vám může podařit prodat starý notebook rychleji či za mírně vyšší cenu, jelikož by se očekávalo, že cenová hladina obecně vzroste (pokud bychom abstrahovali od technologického vývoje, který tlačí ceny spíše dolů).

Úspory

• Negativa: Vysoká inflace znehodnocuje vaše úspory. Představte si, že máte odloženo 100 000 Kč. Pokud inflace bude 10 %, za vaše úspory si nakoupíte tolik zboží či služeb, za což byste před rokem zaplatili 90 909,09 Kč. Jinými slovy, reálná hodnota vašich úspor se působením inflace scvrkává.
• Pozitiva: Při inflaci mají lidé větší tendenci zajímat se o investování, aby výnos úspor pokryl jejich znehodnocení inflací. Například místo toho, abyste 25 000 Kč nechali na spořicím účtu s 1% úrokem, úspory zainvestujete do fondu, který vám potenciálně dokáže vygenerovat výnos 5–7 %, čímž by vaše peníze ochránil před zdražováním. Výrazně vysoká inflace však má za následek, že konzervativní investoři vyhledávají rizikovější investice s vyšším potenciálním výnosem, což nemusí vždy dopadnout dobře. 

Reálný příjem

• Negativa: Pokud váš plat neroste souběžně s inflací, reálný příjem se vám sníží. Pokud se vám mzda zvýší o 2 %, ale inflace bude letos 4 %, váš reálný příjem ve skutečnosti klesne o 2 % a budete si moct koupit méně zboží a služeb než před rokem.
• Pozitiva: Pokud však váš příjem vzroste o více než míru inflace, zvýší se i vaše kupní síla – reálný příjem vám vzroste. Řekněme, že váš plat bude vyšší o 5 % a míra inflace bude letos 2 %. To znamená, že máte k dispozici více peněz k útratě, spoření či investování.

Půjčování peněz

• Negativa: Pokud je inflace vyšší než úroková sazba úvěru, věřitelé jsou ztratní. Když třeba známému půjčíte 25 000 Kč za 3% roční úrok, zatímco míra inflace bude 4 %, splacené peníze budou mít nižší reálnou hodnotu než částka, kterou jste před rokem půjčili. Půjčování je v době vyšší inflace méně lákavé, protože centrální banky zvyšují úrokové sazby v ekonomice, aby zkrotily inflaci „zdražením peněz“, čímž se prodražují úvěry.
• Pozitiva: V případě vyšší inflace jsou naopak výherci dlužníci. Pokud jste si vzali půjčku s úrokem 4 % a inflace vzroste na 6 %, peníze, které vracíte, mají nižší reálnou hodnotu i po započtení zaplacených úroků než jistina v době získání půjčky. Právě dlužníci, kteří si půjčili během období nízkých úroků, v reálném vyjádření profitovali z nedávného období vysoké inflace.

Aktiva

• Negativa: Aktiva s pevně daným výnosem, jako např. dluhopisy, ztrácejí během vysoké inflace hodnotu. Pokud vlastníte dluhopis, který vyplácí každý rok 3% úrok, ale inflace je 5 %, reálně na investici proděláváte (i po započtení úroků si koupíte méně zboží a služeb než před rokem).
• Pozitiva: Fyzická aktiva jako nemovitosti většinou zvyšují hodnotu v souladu s inflací. Pokud tedy vlastníte dům, který měl loni hodnotu 5 000 000 Kč a inflace je letos 5 %, váš dům může mít najednou hodnotu 5 250 000 Kč. Jinými slovy, chráníte tak svůj majetek před zdražováním, a dokonce jej i nominálně zhodnocujete.

Inflace může výrazně ovlivnit naše utrácení, úspory, reálný příjem, půjčky či aktiva. Jestli má inflace na nás pozitivní nebo negativní dopad, většinou záleží na širších ekonomických podmínkách a na naší osobní situaci.

Zdroj: Napkin Finance

Proč byla inflace v posledních letech tak vysoká?

Inflace dosáhla v roce 2022 nejvyšší úrovně od 80. let, poháněná kombinací světových událostí a odpovědí na ně. Kromě dlouhého období bezprecedentně nízkých (až záporných) úrokových sazeb, které vytvořilo podhoubí pro pozdější akceleraci inflace, sehrála velkou roli také pandemie Covid-19, jelikož způsobila uzavření ekonomik, narušení celosvětových dodavatelských řetězců, včetně zastavení produkce ve více továrnách.

Jako odpověď vlády po celém světě začaly vytvářet podpůrné programy, poskytovat různé pobídky, navýšily podporu pro podniky a zaměstnance a další. Svět tak na jedné straně zažil pokles ve výrobě, tj. nabídce, ale zároveň nárůst poptávky kvůli zvýšenému objemu disponibilních peněz domácností. Tento nepoměr dostal inflaci do dvouciferných čísel.

Celou situaci ještě zhoršilo geopolitické napětí. Na začátku roku 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, což vedlo k sankcím a obchodním restrikcím. Jako důsledek se snížila světová nabídka ropy a zemního plynu, která ve velkém tlačila ceny energií vzhůru.

Navíc Ukrajina jako jeden z největších producentů a vývozců obilí najednou nedokázala vyvézt takové množství jako dříve, což způsobilo zvýšení cen potravin. Zvyšující se ceny paliv a zemědělských plodin způsobily domino efekt – promítly se do cen každodenního zboží a služeb.

V reakci na vysokou inflaci začala nejen ČNB (navíc jako jedna z prvních centrálních bank na světě), ale také americký Fed a Evropská centrální banka (ECB) razantně zvyšovat úrokové sazby s cílem ochladit poptávku. I přes tuto snahu inflace zůstala daleko vyšší, než byly hodnoty před pandemií, protože trvá nějaký čas, než se změna měnové politiky propíše do reálné ekonomiky (konkrétně u ČNB se jedná o 12 až 18 měsíců).

Jak se před inflací ochránit?

Ochránit peníze před inflací vyžaduje dobře promyšlený a smysluplný přístup. K ochraně před inflací a k zachování hodnoty vašeho majetku je potřeba chápat, jak jednotlivé třídy aktiv reagují na rostoucí ceny a mohou pomoci s bojem proti znehodnocení majetku. O tomto budeme psát také v dalších blozích.

Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak se před inflací ochránit, je investování. Firmy, které mají na trhu silné postavení, dokáží přizpůsobit ceny svých produktů a přenést rostoucí náklady na zákazníky.

Tato možnost jim umožňuje zvýšit tržby a potenciální zisky, zejména v počátečních etapách inflace. Zároveň firmy mohou během inflace profitovat z vlastnictví velkého množství aktiv, jejichž zhodnocení se promítne do celkové hodnoty firmy a jejích akcií.

Pro některé firmy však inflace může představovat výzvu. Ne každá společnost dokáže vyšší ceny surovin, práce a jiných vstupů přenést na zákazníky. Výsledkem tak může být nižší marže.

Déle trvající vysoká inflace vede k poklesu kupní síly zákazníků, což sníží celkovou poptávku po zboží a službách. Firmy, které jsou citlivější na ekonomické změny (např. restaurace či ubytovací služby), mohou zaznamenat pokles tržeb, když se spotřebitelé rozhodnou snížit výdaje.

I přes tyto výzvy jsou akcie významným řešením, jak se ochránit před inflací. Historicky akciové trhy nabízely výnosy, které dokázaly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pohodlně inflaci překonat, díky čemuž investorům nejen udržely, ale dokonce zhodnotily majetek a kupní sílu v dlouhodobém časovém horizontu. 

Zároveň jsou některá odvětví a firmy lépe připravené ke zvládání inflace, např. nezbytné zboží a služby denní spotřeby jako potraviny, pohonné hmoty či hygienické potřeby si zpravidla udržují silnou poptávku, čímž jsou více odolné vůči inflačním tlakům.

Diverzifikace je také nesmírně důležitá při ochraně před inflací. Namísto zaměřování se jen na pár cenných papírů, čímž limitujete vaše investice jen na pár typů aktiv, je více než doporučeno rozdělit investice do co nejširšího portfolia aktiv. Tímto přístupem nejen ochráníte majetek před inflací, ale zároveň snížíte i tržní riziko. Pokud se nebude dařit jedné investic, ostatní tuto ztrátu vykompenzují.

Na konci dne vyžaduje ochrana peněz před inflací důkladné promyšlení a strategické, dlouhodobé investování. Pochopení reakcí různých typů aktiv na inflaci a diverzifikace portfolia může pomoci ochránit a potenciálně zhodnotit majetek v dobách ekonomické nejistoty.